Je po Vulkánu (14.3.), Noci tuleních pásů (19.1.) a Vallunze (únor)

Březen, za kamna vlezem… A platí to! Na horách napadl půl metru sněhu a občas škrabu auto, zaparkované v Polabí. Ač poslové jara se klubou, kde se dá.

Noc tuleních pásů, 19.1., se zmínila v lednovém článku. Jak to ale dopadlo, se objevilo „pouze“ v Diskusi v pár příspěvcích po 19.1. Nu a já se domnívám, že pár vět a fotek si ten závod dvojic zaslouží, zvláště když tam měl oddíl zastoupení ve dvou dvojicích.

Na stránkách se toho dá najít hodně pěkného (NTP-galerie) a takové to opravdu bylo.

Organizace skvělá, atmosféra před startem parádní.

Závod byl masakr a výsledek mile překvapil všechny. Já měl třeba plán skončit do 34. místa, tak za dvě a půl hodiny. Nakonec 25. za 2:00:35. A nebýt mě, dal by to Mára o 15 minut rychleji (NTP-výsledky). I Brhlík a Sojka (Dobeš-písnička) zabrali a pěkně se umístili.

Oslava v Trutnově v hospůdce U Machače i na chatě Sněženka byla důstojná výkonu!!!

Vullanga (únor)… Jagyč

Na prodloužený víkend jsme jeli do Vallungy za ledovým lezením. Kdo? Cíba, Piotr, Sumec a já.
Posnídáme na parkovišti, nabalíme a s krysami razíme do údolí. Pohodová cesta po běžkařské trati cca hoďka pomalé chůze. Schováváme věci a jen v lezeckým razíme pod nástup místní krásky La Piovra, 130m, WI5. (levá částhlavního masivu). Těžkou délku tahá Sumec já tu lehčí. Kluci lezou levý ledopád od Piovry La Stada WI 4+, končí na konci ledu, pak je strop tak za9… prý se leze, ale fixní jištění není. Hold jinej svět. Pak již jen sestup, véča a spánek.

V sobotu kluci razej na La Piovru a my se Sumečkem míříme na Jumbo Jet WI5+, 105m. (nástup vlevo Arportem, pek traverz a hore).

Nástup píšou 2hod od parkoviště. Když pod to přicházíme, nevěříme…je to daleko, vysoko, ale rampouch je skvostnej. Místy hlubočák, v kleči, bez lyží po pás. Místy krusta, co je na lyžích bez harší s nohou v lezecké botě hodně komický příběh. No nakonec se pod nástup dohrabeme za 3,5hod.
Nástupovou délku tahám já, led je krásný, kompaktní, jak to máme rádi.
Traverzujeme pod vlastní rampouch, okukujeme zajímavý odjištěny drajtul 747 za MI7 hned vedle – krásný. Sumeček se pouští do rampouchu, bojuje, bandasky ani tekoucí voda ho nezataví. Super. Na druhým je to nádherný, nejtěžší co jsem kdy lezl. V půlce si jeden z mnoha květáků odseknu přímo na rypák…tvrdej návrat do reality, trocha krve, víc bolesti…nicméně lezení úžasný. Dolézám bolavej, mokrej, ale šťasnej. Slaníme dolů a hurá na sestup/sjezd/zesplazení…no prostě dáváme slovu skialp nový význam. Nakonec to stíháme za světla. Komplexní zážitek. Véča a spánek.

V neděli jdeme společně pod La Piovru, my se Sumečkem se rozhýbat po včerejšku, tak si dávámě znovu dolní délku Piovry a dolní délku La Strada krásná glazurka trošku položená, s kolmými prahy, zatečená, čistá radost. Piotr s Cíbou jdou na Ultima Minuta M8-, WI5, 110m.Dva měsíce starou cestu pana Vejvody a Zahuly. Drajtůl jako prase. Radost na ně pohledět. Jinej svět.

Pak sestup, nabalení krysy, sjezd, přebalení u auta, dovoz Piotra na stopa a tradá 9hod k domovu.
Díky chlapci za super víkend a příště zas. 

Jagyč

https://www.bergsteigen.com/touren/eisklettern/la-piovra-langental/

https://www.bergsteigen.com/fileadmin/userdaten/import/topos/jumbo_jet_747_langental_eisklett ern_topo.jpg

Vulkán, 14.3., byl dlouho ve znamení one man show, do 19:42, než přišla Jarmila. Ale po lezení na stěně a zasloužené lehké večeři jsem měl alespoň čas udělat si pořádek v oddílových papírech.

S Jarmilou jsme plánovali Májové Alpy a trošku tím i upravili mé plány – budou více metodické. Taktéž jsme upřesňovali Jerryho výstup.

Po osmé přišel ještě Jířa a Čejpik a to již došlo na výstavbu dálnic D11 a D35 v režii Eurovie. Veselá diskuse. Určitě pro mě.

Také se povídalo o dlouhých túrách skialpových v Alpách a pěších v Pyrenejích.

Bylo to moc příjemné posezení.

A to je vše. V příštím článku toho též moc nebude, ale pak to začne, akcí je spousta. Doporučuji projet Plán akcí a neváhat se nahlásit, včas rezervovat potřebné. U MĚ POUZE PŘES EMAIL!!!

František-FKDP