Venku již pár dní mrzne až praští, a když pominu holá pole a minimum sněhu mimo sjezdovky, konečně si připadám jako v zimě. Nechť to tedy vydrží co nejdéle, ať jsou články z tohoto období bílé jako padlý sníh.
Víkend byl nádherný. Lyžovali jsme ve slunci na jarním sněhu.
Stejné místo, stejný čas, deník nový, tak ne, jsme o rok dál…
Drazí, stručně neboli briefly: KLIDNÉ SVÁTKY VÁNOČNÍ A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!!! 😀
V čase adventním se vracím do měsíce předešlého. Proč si tedy nepřipomenout známou říkanku: „Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad. Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora.“ A k tomu českého malíře, ilustrátora, karikaturistu, scénografa a spisovatele v jedné osobě – syna ševce z Hrusic.