Je po Vulkánu alias Výročce (3.12.) a víkendu v Obřím dole alias Posledním slanění (4.-6.12.)

Poslední letošní vulkánové posezení a následné  setkání v Obřáku, pro některé již čtvrté za posledních osm týdnů, provázela skvělá atmosféra a žádné překvapení. J Takže bylo opět nádherně tam i tam, tudíž se o všem hned lépěji píše.

 

Sedám nad deník hustě popsaný neviditelným písmem a pokouším se vám přiblížit atmosféru obou akcí:

 

 

• účast úžasná, úžasná, úžasná, hlavně pak usnášení hodná a proto se mohlo volit vedení našeho oddílu, tzv. prezident. Nebudu vás dlouho napínat, stejně se to ví, 99% hlasů zúčastněných obdržel váš stávající, všemi milovaný Prezident. Takže děkuji a doufám, že opět nezklamu.

 

 

• z　Machyče se stal rebel, který při hlasování tři hlasující těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho … zesměšnil!!! J

 

 

• i kancléřem se stal opět Kancléř a neodvolatelným vícepředsedou Jagyč. Ten také volby tradičně řídil, stenografkou mu byla Klárka. Ač nebyl nikdy ani přinejmenším ženat, vždycky měl u sebe nějakou stenografku…

 

 

• Faust je orgán, kontrolní a Karel je kardinálem, tzv. ideovým vůdcem. Kindr nic nenamítá, neboť stále disponuje více “k”, takže jeho postavení není zatím ohroženo. V　průběhu večera si přeci jen ještě připsal funkci horského vůdce, tzv. bergführer.

 

 

• trošku nám bylo líto zodpovědného a oddíl ustanovujícího Gogana, proto byl navržen na premiéra a jednohlasně schválen. Eva se tím prý stala paní premiérovou! J

 

 

• přesto nebyla s　druhou Fialkou pro zachování ostatních funkcí, neboť je prý neznají. Pravda, já také ne, proto jsem si dal za úkol všechny zjistit a pověsit na stránky. Někdy k　tomu určitě dojde!!

 

 

• v　průběhu voleb volala ze Zélandu Lízátka, což nás velmi potěšilo a hlavně mile překvapilo.

 

 

• poklidný průběh kromě rebela úspěšně narušovala i Věrucha, která vesele baštila donesené rohlíky s　hradeckou pomazánkou.

 

 

• Karel si dal na závěr pivo, které tentokráte nepřevrhl a celé vedení pak parafovalo několik oddílových dokumentů, jako stav pokladny (- 11.741,- Kč) a seznam vybavení (v　ceně cca 80.000,- Kč). Takže dluh je relativní a hlavně je to módní!!!

 

 

Posezení jsme v　poklidu ukončili a mnozí z　nás se ještě přesunuli na tradiční šáňové hody do Rossini. Tam jsme vydrželi až do půlnoci, kdy nás obsluha s　plnou lahví a skleničkami velmi slušně vykázala na pěší zónu. Veselá zábava neutuchala a tak se šlo po dopití posledních kapek na dně zelené lahve dál. Kam? Tak to je právě to, co si již moc nepamatuji… J Ač mi to bylo připomenuto, i tak je mi to záhadou.

 

　

　

　

No a v　pátečních odpoledních hodinách nadešel čas na odjezd do Obřáku na Poslední slanění. Do nádherného kouta Krkonoš dojížděli účastníci vlastně po celý víkend, každý jak mohl. V　pátek hudebníci Petr a Tomáš, Mlamíci (Jana a Martin Dvořákovi), kteří zabezpečili to nejdůležitější – pivečko, Kamil, Irča, Luděk a hlavně Vláďa, který zde byl poprvé. I v Obřím dole! Takový vzácný host. Zábavu rozjeli skvěle, alespoň ve tři ráno byla. To jsem tradičně dorazil já s　plným Šemíkem: Jagyčem, Bengem, Faustem, Ivetkou a dcerami Míšou a Dančou. V　tomto složení jsme pak vydrželi popíjet až do bílého rána.

Těch několik hodin je vtipně popsáno v　deníku, takže opět doporučuji přečíst!!!

 

V　sobotu před dvanáctou hodinou odešla jedna skupina směr Sněžka, Luční bouda a Výrovka, Kamil s　Irčou odjeli a navštívil nás Valeri z　trutnovského cvičení, pivečko se tedy točí dál. A přišla i Naďa!!!

 

 

 

Další odchází do Pece, jiní na Rychtrovky, kde se potkali s　první skupinou. Jagyč byl prý až ve Špindlu, ale nikdo mu nevěří, že nejel autem. J Při návratu nás přivítal Jerry se Spinellim.

 

 

 

 

 

Faust jako hlavní kuchař se s　několika pomocníky vrhnul na přípravu guláše a výsledek byl přímo labužnický!!! Ještě přijíždí na kole Machyč a po něm Špágrovci, kteří nám vypili sud. A abych napsal o všech, tak po osmé přišla Zdeňka, kterou v　Peci opustil Hombré, aby si dal dvě “Na Peci” a přišel těsně před doktorkou Kačkou.

 

 

 

Zábava se rozjela přímo raketově, což při čtyřech kytarách, banju a jedné base byla pro znalce akordů hračka. Opravdu to byl nádherný večer, noc i ráno.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zápisků tentokráte moc nejni, což svědčí o tom, že provokatéři včas odpadli a “přežila” jen elita. Já samozřejmě usnul opět brzy, zřejmě po skvělých čokoládkách kulináře Luďka-Taťky, vyplněných veselou bylinkou… J

Více informací o večeru bude tedy muset podat někdo povolanější.

Nedělní po(s)tupná loučení, balení a úklid byly takovou pěknou tečkou za tím celým rokem, ve kterém si jistě každý našel o něco víc toho dobrého, co předčilo to občasné špatné.

 

 

Poslední letošní vzpomínku věnuji Josefovi Tejklovi, který náš oddíl “opustil” jako první. Snad se nebude zlobit, když si budu přát, aby si tam nahoře vystačil se stávajícími a nás tu ještě dlouho nechal pokračovat v　tom, co nás naučil a občas na nás i dohlédl. Zatím to dělá skvěle!

 

František alias Prezident-FKDP