Je po Vulkánu alias Výročce (4.12.) a víkendu v Obřím dole alias Posledním slanění (5.-7.12.)
Letos jsem naposledy u PC a rád bych šel do nového roku jen s jedním restem, kterým bude článek o zářijových Tatrách. Věřím, že dlouhé a ničím, tedy hlavně prací, nerušené zimní večery, budou vhodné na vzpomínání a i slibu poslednímu bude učiněno za dost. Posuňme se tedy o pár měsíců blíž, na začátek prosince a vzpomeňme na dvě příjemné, letošní poslední, společné akce. Nalévám si tedy čistého vína …
Ve Vulkánu bylo veselo. Jako vždy a jako každý rok, vlastně jako každé posezení se hlavně vzpomínalo a vyprávělo co kdo kdy zažil a co dál zažít chce. Jen tentokrát to mělo nádech čehosi výjimečného. Třeba následnou návštěvou Rossini, kam se nás odebralo třináct! Opět se nořím do záznamů a vybírám ty nejzajímavější, hlavně ale publikovatelné ☺:
- na začátek hned to nejdůležitější: volby neproběhly! Všichni se shodli, že nechtějí nic měnit a jediní dva oddíloví rebelové Parťák a Machyč nebyli naštěstí přítomni. První chtěl přijít do Vulkánu až další týden a druhý vyprovázel svoji Markétu téměř již do porodnice.
- k drobným změnám ale přeci jen došlo. Magistr Čapek byl jednohlasně zvolen oddílovým právníkem a funkce ekologa byla, vzhledem k neslučitelnosti s funkcí odpadového hospodáře, Bosákovi odebrána a dostal ji Faust, ten večer zvaný též Plha. Právě jsem se pokusil o odbornou anekdotu, neboť kdo nezná problematiku nástěnky v Seweru, toho Plha jen stěží pobaví. Nás znalé ano a děkuji Faustovi za zpříjemnění večera.
- zvoleny byly i oddílové sociální pracovnice a to (doslovný přepis) Lenka sociální a Lenka lízátková
- strukturu oddílového vedení předám Čejpikovi, aby ji zanesl na stránky. Když jsem u Čejpika, byla opět chválena jejich kolaudace a to tak, že jsme byt dodatečně z vážných důvodů nezkolaudovali a musí ji opakovat znovu. Pokud chtějí mít bohatého Ježíška, doporučuji jim hostit nás slanou vodou a tvrdým chlebem. Dáme jim své “ano” a vícekrát je nevyžereme a nevychlastáme. Doslova! ☺
- také se sešla revizní finanční komise a po prvních nedůvěřivých pohledech, hlavně nechápavých, bylo odsouhlaseno hospodaření. Pokladník byl pochválen a pokud komise neumřela, tak se rozpouští dodnes.
- konečně došlo i na obšírnější diskusi, co s penězi. Nápadů bylo hodně a ještě být můžou. Jen je stačí zveřejnit. Opět oslovíme našeho počítačového odborníka a správce stránek Čejpika, aby vše vložil do jakési ankety, kde bude moct každý hlasovat. K tipu bude ale muset přidat i jméno, čímž se anketa stane pouze oddílová a poctivá.
- zde jsou nápady z Vulkánu: 1/ frendy, 2/ vysílačky, 3/ lavinový kurz, 4/ mapy Alp na CD či DVD, 5/ malý lehký útočný stan, 6/ další lavinové sady (pípák, lopata, sonda).
- Kancléř plánuje přechod Krušných hor na běžkách, cca od 20.2. a po zaslání podrobností bude toto ještě vloženo do Plánu akcí. Taktéž Pepa a jeho termín 7.-10.5.09-Buchstein VHT normál i klettersteig, dále 30.1.-1.2.09-Slezské Beskydy na běžkách a letní Island. I toto vše bude vloženo do Plánu akcí.
Další stránky oddílové “třídní knihy” nejsou ohořelé, ale hustě popsané nečitelným, takže téměř neviditelným písmem o tom, co se dělo nejen v Rossini, ale i v Obřím dole. Než se ale dostanu k akci letos poslední, rád bych na tomto místě připomněl jména těch, kteří se k nám s blížícím se novým rokem přidali: Tomáš Bělohoubek – Tomák, Luděk Joch, Ondřej Povýšil – Ondrák, Dana Růžičková a Lenka Rybářová. Čest jejich odvaze!
A je tu Poslední slanění. Záměrně vynechávám poznámky z Rossini, ale kdo zná biblický příběh dvou známých měst, ten si atmosféru jistě dokáže představit. Jdu tedy v poznámkách dál a po několikerém přečtení šesti stránek zjišťuji, že nelze napsat více, než že tam bylo skvěle, nádherně, došlo na poznávání různých míst v okolí, zpívalo se, jedlo a pilo, vařilo, spalo a hlasitě smálo, budili se spící, nadávalo se bdícím, pálily se prsty do slivovice ponořené a v noci se stěhovalo z jedné chaty na druhou a zpět, sudy byly vypity a počaté děťátko zapito, tancovalo se a padalo na ledu… Bylo tam opravdu nádherně. A vše je opět úžasně popsáno. K fotce samotné toliko, že basák Petr spí pod sedící Janou a věrná Kačka odešla dřívěji.
Nu drazí, blíží se konec. Roku, článku, dobrého tramínu s přívlastkem i písniček na CD se zlatou érou Greenhorns. Píši sice dlouhé, někdy až únavné články, ale nemám rád dlouhé řeči na závěr. Tak tedy ať se za rok zase sejdeme ve zdraví a bohatší o samé příjemné zážitky, příjemná setkání, nové známé, blízké i nejbližší a pokud nás potká i nějaké to zaškobrtnutí, nechť nás to nesrazí, ale posílí.
Váš František alias …
Napsat komentář