Setkání v Příhrazech, 19. – 21.6. 2015
Velmi přátelské setkání v krásném koutě Českého Ráje, které bylo značně ovlivněno téměř aprílovým počasím. Jagyč s Parťákem udělali dobře, že využili páteční den k lezení na Suškách, protože pak se slunce střídalo s deštěm, protože následující dny lezení na pískovci už nebylo přípustné.
Přijel jsem na setkání jako úplně nový člen a byl jsem příjemně překvapen ze setkání s lidmi, se kterými se chci i nadále setkávat. Ještě jsem úplně nevstřebal jména všech účastníků, za což se omlouvám. Setkání bylo spojeno s oslavou 40. narozenin Martina Dvořáka a tak bylo pivo oním nosným nápojem.
Jakmile jsme trošku vystřízlivěli po páteční smršti, vypravili jsme se alespoň podívat do blízkých skal. Na trase ke Kobyle jsme se podívali na cestu, kterou má v merku Prezident František I. Nepamatuji si ani název věže, ani název cesty. Jak vidno na fotografiích, byla by lezitelnější pro děti, které by mohly takový typ cest vyvádět, protože pro ně to není široká spára, ale komín, jsou méně bojácné a více ohebné a proto bych je neváhal vysílat jako prvolezce. Když lehké dítě vypadne v nejištěném úseku, tak se nechá chytit do náruče (toť útěcha pro majitele dítěte). Dobře zaklíněné mládě by mohlo také sloužit jako postupové jištění, jehož výhodou by bylo, že se samo uvolní a doleze k přidělenému zkušenému kolegovi. Navrhuji, aby tato myšlenka byla detailně probrána na příštím plénu H.O. Stěžery.
Dále jsme se kochali pohledem na profláknutou Kobylu. Mě osobně zaujalo, s jakým zájmem někteří z účastníků dokumentovali tuto skalní raritu. Vyrobili jsme si společnou fotku. Mrzí mě, že na ní chybí Hombré. Postupovali jsme ještě dále k jinému skalnímu masivu, kde jsme kromě diskuse o lezení nelezitelného rozpoutali debatu na téma nesčetných nálevkovitých útvarů v písku pod převislými stěnami. Chci touto cestou vyzvat všechny členy H.O., aby se nad touto důležitou problematikou zamysleli a připravili si případně obhajobu svých teorií. Zatím máme dvě názorové skupiny. 1. teorií je živočich Mravkolev (popsán v knize Příběhy Ferdy Mravence); 2. teorií jsou kapky stékající ze stěn, dopadající na stále stejné místo.
Další průběh bych charakterizoval pouze v základních bodech:
* Návrat do kempu, přípitek u kiosku spojený s ochutnávkou domácí bublaniny
* Prezident zajal osamělého cyklistu, který přijel na sněžném kole (asi byl dlouho na cestě vzhledem k termínu konání našeho srazu) a nutil jej k opakovaným přípitkům, čemuž tento osamělec rád podlehl
* Prezident je společenský a nechce být stranou, ani když musí jít stranou
* Část účastníků provedla 2. únik do skal za účelem monitorování terénu do oblasti Malé a Velké Křížové věže
* Návrat na základnu do kempu

temto nahodnym spoluucastnikum se velmi libila pisen Svarak v podani hudebni skupiny v cele s Martinem Dvorakem
* Bohatý večerní program spojený s hudební produkcí nahodile spojených muzikantů
* Noční déšť
* Nedělní návrat domů
Děkuji všem účastníkům za milou společnost !
Josef Ptáček
Středa, 5 srpna 2015 at 7:16 |
Úžasné připomenutí nádherné akce:) A vysvětlení důlků v písku pod skalami jsem si vygooglila. Bohužel odkaz nefunguje, jak by měl, tak si ho schovám na další diskuzi nad důlky pod skalami:)
Středa, 5 srpna 2015 at 9:55 |
Další milá připomínka skvělé akce! 🙂 Děkuji, Pepo.
K vyprávění samotnému bych rád ještě doplnil přijetí dalších tří členů – lezců a horolezců z Trutnova (zleva Tomáš, Tomáš a Kryštof), kteří trávili červenec v Asii a jindy jsou k nalezení ve skalách.
K důlkům pak toliko, jelikož jsem též četl vysvětlení, že to opravdu, jak říkal jen jediný z nás, není od vody!!! 🙂