Velikonoční zimní táboření, skialpy, voda a jiné neuvěřitelnosti, 21.-23.3.08

V úvodu poprosím znalce, zda by se kompletní Bosákův článek dal vložit k tomuto, třeba formou komentáře či jinak. Je hodně návštěvníků – nečlenů našich stránek, kteří si rádi počtou, jak si žijeme.

Nu a já? Prožil jsme si skvělé opravdové zimní táboření s Hombrém, poté partou Běláků a velikonoční tradicí společného pletení pomlásek. Plánoval jsem napsat tento článek o velikonočním čundru již dříve, poté se rozhodl jen v teple vzpomínat, ale Bosákův moc pěkně popsaný a zdokumentovaný víkend v Krkonoších, včetně výzvy podělit se též o zážitky, mě ke klávesnici opět usadil.

 My jsme odjeli na víkend tradičně v pátek, vlakem do Libošovic. Přestalo pršet i chumelit, což nám vydrželo celý víkend. Vydali jsme se pohodovým tempem okolo hradu Kost do Srbska, kde jsme čekání na noc strávili ve sport. areálu u pivečka, tataráku, stolního fotbalu a ping-pongu. Noční přesun pod Sokolku s troškou bloudění byl pěknou závěrečnou túrkou. Dokonce jsme si zapálili i oheň, ale hoření mokrého dříví připomínalo spíše dýmovnici.

Nenucený budíček v šest hodin, venkovní teplota lehce nad nulou, vnitřní jak má v kvalitním péřovém spacáku být a vidina čerstvého pečiva přímo od pekaře, to vše udělalo sobotní vstávání příjemné. Bohužel, pekař do Srbska nedojel a tak jsme pokračovali dál jen s Hombrého zásobami. Cestou necestou. Přesněji k U Obrázku, kousek po silnici, doprava na nečekaně kvalitní cestu směr k modré Na Rovinách, okolo Podvyskeřského Mlýnu a křížovou cestou ke kapli sv. Anny nad Vyskeří. Zde jsme si užívali nádherných výhledů na velkou část Českého ráje.

Dále jsme kráčeli stále po modré až k Adamově loži na Hrubici. Dílčí cíl jasný: pivečko v Sedmihorkách u koupaliště. Společně jsme se ještě pokochali výhledy ze Zámecké a Mariánské vyhlídky, postáli na hřbitově horolezců a pak se stali prvními letošními zákazníky zmiňované hospůdky. I pro nové majitele. Snad jim přineseme štěstí. Škoda jen, že dlouho slibovaný úkon Hombré neprovedl zde, ačkoliv jeho čekání bylo nejen slyšet. Mohlo to být první zákaznické … roku 2008.

Po zelňačce, Rohozci a čaji jsme došli do kempu a nechali se zlákat na Klášter. Dík čtyřčlenné obsluze, průměrný věk 16 let, jsme změnili plán na víc jak jedno pivečko. Dále už jen pěšky do Turnova a vlakem do Bělé, za skvělou partou, popíjející ve sklípku při pletení pomlázek.

Nu, popilo se. Svoji pomlázku jsem nechal na spálení a vzal si darovanou kamarádem, který jako jediný z nás na to alespoň trošku viděl. J

Pak už jen vlakem domů a vyčkávat pondělního chození po koledě. Nádherný víkend a další Velikonoce nestrávené u TV.

Prezident-FKDP