Zimní táboření, 2.-4.2.2007

Zimní táboření proběhlo…

Co říci závěrem???

Letošní zimní táboření se nám tedy, i přes letošní bídnou zimu ( a to jsem slušný) a špatnou předpověď počasí, vydařilo. Kdo byl může jen potvrdit, kdo nebyl může si jen nadávat. Snad za rok.

 To bych to nějak skočil…

Tak tedy. Prezident, Čejpík a Jerry jeli podle plánu rychlíkem, který si prý velmi užili a přijeli do Malé Skály po sedmé hodině. Já dorazil autem, a tak ve čtvrt na osm, již všichni sedíme v Sokolovně. Během večera zjišťujeme, že jsme celkem dobří ve stavění plotů, alespoň na ten malý papírek byl zaplotován, až hamba…Výborný Klášter jsme proložili ještě lepší tlačenkou s cibulí. Restaurace byla plná sportovců, s námi tu byli Brickner, Platiny, Šimek a zřejmě i další. Protože byl večer pěkně rozjetý, následoval přesun do přilehlého sálu, kde se konal Sokolský ples. K tanci a poslechu hráli Veselí Pozůstalí, v občerstvovně výborné Svijany, K+K, pár vtipů (dva v kině a další), hořící ubrus, další veselé prožitky. Na Honzu již toho ponocování bylo dost (zřejmě přetrénoval v průběhu týdne), tak se vydal spát pod převis, šel cestou necestou, a po drobné telefonické korekci nakonec nedošel do Brodu, ale skutečně pod Vlajkovou. My dorazili chvíli po něm. Kolik bylo hodin jsem radši zapomněl.

Dopoledne jsme si užili ve spacáku, v poloze v leže. Nakonec přece jen před polednem vycházíme. V Besedicích se naše cesty dělí, já s Honzou jdeme nejprve na skalní bludiště na Sokolu, kde si konečně užíváme sníh a skály. Franta s Jerrym jdou napřed, aby ještě za světla našli převis na další noc (jak zbytečné). Kluci jdou přes Michnovku na Zdenčinu Vyhlídku a dále hřebenem Betlémských a Klokočských Skal. My pokračujeme v jejich stopách, až jsme je došli u Průchodů. Dole ve skalách Jerry našel pěkný převis na noc (jak zbytečné), děláme oheň, opékáme a jíme klobásky.

Protože se začalo stmívat, hurá do hospody. Dáme polívku, a protože se venku vyjasnilo, měsíc v úplňku zářil nad Kozákovem, padlo rozhodnutí dojít do Vesce, zde posedět , zabivakovat a v neděli jít do Semil přes Kozákov. Jak řekli, tak skoro udělali. Ve mně však již začal hlodat červíček: Proč nejít na kopec ještě teď na noc??? V dáli byl vidět dokonce i vysílač na Ještědu.

Dobří lidé nás sice navedli na restauraci ve Vesci, lépe řečeno tábor, kde se vaří, ale bohužel pouze pro ubytované. A my měli opět rébus, osmá hodina na krku, restaurace na Kozákově nejistá a vracet se nám taky nechtělo. Vše za nás rozhodl správce, který nám vyprávěl, jak odpoledne stupali na Kozákov, po kolena ve sněhu, že je cesta zatarasená stromy a že to máme tak na tři hodiny, ať se radši vrátíme. Tak tedy bylo vše jasné, musíme na horu ještě dnes!!! Jdeme nádherným údolím, Jerry tvrdí, že pod Kozákovým je Měsíční Údolí, a že by to mohlo být ono. Honza zůstává v údolí pod převisem, protože ho trochu bolí koleno a navíc má na neděli domluvený odjezd na vodu. My se s ním loučíme hruškovicí a vyrážíme dál. Cesta a místy spíše necesta byla ozářena měsícem a my si to myslím všichni užívali.

Na kopci nás čekali zasloužené nádherné výhledy (ozářený Jičín, Mladá Boleslav, Turnov, Hrubá Skála), ohňostroj na Valdštejně a hlavně cesta Jičín-Turnov, kterou poznal pan Prezident, neb úsudek, ten já mám špatný. Vše bylo tak neuvěřitelně blízko. Jen ta restaurace bohužel byla zavřená. No alespoň sníme zásoby a vodu na čaj nám poskytla obsluha vysílače. Děkujeme.

Ráno bylo takové, jak má být, zima, sníh, východ slunce a ty rozhledy. To se musí zažít. Nakonec se naše, již tak nepočetná skupina dále dělí. Franta s Jerrym jdou do Semil na vlak, později snad došli, až do Železného Brodu, ale to již musí prozradit sami. Já jdu necestou, neb silnice byla díky stromům ještě neprůjezdná, stejně jako turistická značka, pak najdu červenou a po ní až do Malé Skály na guláš.

Jelikož jsem se cítil nedosportovaný, a náhodou měl v autě lyže, zajel jsem si na Benecko si zaběžkovat, podmínky ideální jaké snad ještě tuto zimu nebyly.

No a sem patří to co je napsáno výše, tak vidíte, že jsem měl pravdu.

PS. Jenom pro příště, skutečně je vhodné si vzít péřový spacák a nafukovačku, ne jako jeden z ůčastníků, který si nechtěl svůj nový péřák namočit. To jenom pro příště.