Skialpový Obřák, 8. ročník, díl čtvrtý, 9.-10.4.2022

Suma sumárum, skialpová obřáková sezóna byla opět bohatá. Doslova až aprílová, zvláště počasí se týče na tomto závěrečném víkendu. Letos se nás tu potkalo 18 skialpových členů, 2 skialpové děti, 5 neskialpových členů, 5 neskialpových dětí 😊.

 

Sobota

Tradičně navazujeme na akci Jerryho výstup na Černou horu (krásně popsaný v článku od Františka – Jerryho výstup) a vydáváme se na přechod do Obřáku za absolutně aprílového počasí s cílem navštívit každou otevřenou hospodu. Tak tedy – Mára s Máňou, Zelí, František, Jíra a já Ady. Vysílač ČH, sjezd Václavákem je trochu línější. První zastávka – Kolínská bouda, přichází Kuba Rukavičkář.

Sjezd Smrkem, Kuba jediný s permicí překecává vlekaře, aby nás ostatních 6 za 200,- vyvezl na Bramberk. Klaplo to. Na lanovce ještě jako bonus sněhová bouře. Vločky velikosti mexického dolaru nás zasypávají, ledový vítr bičuje, že bychom raději šli pěšky než mrzli. Vystupujeme jako sněhuláci a než nasadíme pásy, je absolutní azuro.

Míříme lesem k Lišce, hezky kousek od cesty, abychom nebyli na očích. Pásy do báglu, přilby na hlavu a už si užíváme nádherný sjezd Liščí jámou do Zeleného dolu a k Jenkách na další vynikající baštu.

Richtrovy boudy nás dělí. Jedna parta na chaloupku, kdy si Mára ještě zvládne zranit oko při průjezdu lesem ☹. Druhá parta míří na Výrovku, traverz Studny, potkává komouše pod ledem a šťastně se vrací za námi k teplu kamen, které roztopil Hombré, aby krásná mladá puberťačka (Káťa v kulichu) mohla spát hezky v teplíčku 😊. Jóóó, to se dospávají mejdany. Mezitím Libor s Pekym někde též lítali po kopcích.

Jíra lepí rozlišovače na Hagany, aby všem bylo jasno, komu co patří 😊. Chlapi voskují skluznice Hagan voskem, zažehlují nahřátým hrncem z plotny 😊. Začíná chumelit…

Zelí vypráví zážitky ze Studny: „František lyžuje jako bůh. Nebo možná jako Krakonoš, když se mu tak práší za kočárem. Je to jako v americkém filmu z Freeridu 😊.“ My dámy (nedá mi) si přejeme na příště griotku + vodku + pomerančový džus 😊. Peky se nechává důrazně slyšet, že: „Ivanka bude platit sud, protože je ostýchavá a v únoru jí bylo 50!“ 😊

Neděle

Ráno přichází tradičně Kuba se snídaní pro všechny. Nečekaně se tu objevuje i Vašek Špágr junior neboli Banán, který si na svoji přezdívku už ani nepamatuje ☹. V druhé půlce chalupy má své kamarády.

Čerstvý prašánek v půlce dubna, krásnější zimu na uzavření skialpových víkendů jsme si nemohli přát. Ale mohli… Konečně letos cíleně míříme poprvé na Studnu. Ve vrcholových partiích tradičně fičí, ledové plotny jsou značné. Za vichru a lehké mlhy dosahujeme vrcholu. Sjezd je boží až dolů k potoku. Jdeme znovu jen nad hranici lesa za Děvín, opět parádní sjezd až do díry. Čas je neúprosný, všemu je jednou konec…

Díky všem za všechny skialpové radovánky. Byla to opět úžasná náruč plná nádherných chvil…

Tak zase za rok!!! Ady

 

4 komentáře

  1. zelí:

    …boží povídání Adélko! Krásně napsané jako vždy, člověk(zelí) při tom vzpomínání propadne totální melancholii, zažil jsem to vůbec nebo se mi to zdálo, a jak to je dávno, ale pak se probere a má super náboj na další dni mezi Obřáky než se zase shledá s bezvadnou partou milých lidí, nejmilejších skialpinistů a horolezců, mějte se krásně hurá!

  2. František-FKDP:

    O tomto víkendu jsem měl možnost si poprvé pořádně užít černé vrány a bylo to skvělé. Stejně skvělé, jako vše ostatní, co se za ty dva dny zažilo. MOC děkuji Ade za organizaci nejen této akce, ale i všech předchozích dílů, které jsem měl též možnost prožít vlastně také aprílově, pokaždé jinak. 🙂

    Vše nádherně popsáno, zvěčněno na stránkách, zaneseno do oddílových análů. Tak zase za rok. Těším se. MOC! 🙂

    • Ady:

      Děkuji za pochvalu organizace, Františku.

      Velké díky patří především Jírovi, který vše zajišťoval. Já byla jen křoví v povzdálí 🤣. A pak všem zúčastněným, kteří přiváželi dobrou náladu 😉.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *