KILIMANDŽÁRO, 16.-25.1.2023

Jak bylo v plánu uvedeno, 16.1. jsme vyrazili v počtu 5 lidí do Tanzánie s cílem kouknout se na vrchol Kilimandžára. Pro mě opakovačka, ale se zcela stejnými pocity jako poprvé v roce 2015.

 

 

Naši pětici tvoří 2 lékaři z trutnovské orthopedie, kteří mi před 10 měsíci spravili stehenní sval, dále Jarmila, pro mě do té doby zcela neznámý člověk, ale jinak osoba super do party. A tím pátým byl Pepíno, který cestoval do Tanzánie přímo ze Španělska. Na organizaci akce trochu složitější, ale vše dopadlo tak, jak mělo. Já s doktory a Jarmilou jedem do Žďáru nad Sázavou, kde skočíme na RegioJet a pohodlně jsme za 3 hodinky ve Vídni a za další půl hodinu přímo na letišti. Já s doktory odlétáme večer po půl 8 nejprve do Frankfurtu a pak do Addis Abeby. Jarmila měla větší štěstí, ta měla letenku z Vídně přímo do Addis Abeby. No a Pepíno přiletěl z Madridu do Addis Abeby chvilku po nás. A pak už jsme letěli jako jedna parta přímo na letiště Kilimandžáro.

První problém jsem měl hned (jako jediný z party) na letišti, kde po nás chtěli předložit doklad o očkování na COVID-19 a očkování na žlutou zimnici. Žádné informace před naším odletem tuto povinnost nesignalizovaly. Naštěstí jsem potvrzení na COVID měl v mobilu a očkování, které jsem sice na žlutou zimnici měl, ale bez potvrzení u sebe, spravilo 20 USD do kapsy letištního úředníka.

Podle předpovědi mělo dole pod Kilimandžárem celý náš výstupový týden pršet, nahoře na Kili sněžit. Skutečnost úplně jiná. Za celou dobu pršelo jen 2x a to ve 2. a 3. výškovém táboře a to ještě max. 20 min. Sníh jsme viděli na Kili jen jeden den a druhý den. V den našeho výstupu nebylo po sněhu ani památky.

Po příletu odjíždíme na ubytování do města Arusha, kde si jdeme koupit plynové kartuše. Chybička se u mě vloudila, protože jsem jaksi přehlédl fakt, že můj vařič potřebuje napichovací kartuše a nikoli šroubovací jako měli ostatní. Tak jsme si s Pepínem vařič půjčovali, no a taky to šlo.

Následující den už jedeme autem přes Moshi do gatu NP Kilimandžáro. Cestou taky poprvé vidíme Kili.

Zpestřením cesty byla zastávka našeho auta a prasklá pneumatika.

Na gatu procházíme opakovanými kontrolami našich batohů s nezbytným dotazem, zda nemáme s sebou alkohol nebo dron. Obojí je tam zakázané. Pepíno sice slivovičku přiznal, ale 10 USD to spravilo. No a jsme na startu.

Deska na gatu signalizuje jména postupových kempů, jejich vzdálenost a časovou náročnost.

Cesta tropickou vegetací utíká rychle a za 3 hodiny jsme v kempu č. 1, Mandara Huts. Uvaříme první jídlo a jdeme odpočívat. Noční koncert ptáků a skřeky opic a zvěře obývající okolní lesy je fakt luxusním zážitkem. Ráno posnídáme a vycházíme v 8 hodin na druhou etapu do kempu Horombo Huts. To už budeme ve výšce 3.800 m. Trasa o délce 11 km a převýšením 1 km je za námi po 5 hodinách.

Krátký deštík jsme přečkali v boudě při přípravě večeře. Mraky se střídají se sluníčkem, ale večer je výška v kombinaci s větrem na teplotě znát. Pohodlí v chatkách a spacák doslova vyzývají k odpočinku.

Další den máme v rámci aklimatizace naplánovaný výstup k Mawenzi Huts, což je místo asi o 800 m nad 2. táborem a pro aklimatizaci naprosto dostačující. Mraky se honí, občas nám zakryjí i samotný 5tisícový vrchol Mawenzi.

Cestou míjíme skalní útvar zvaný Zebra Rock.

A je tu už 4. den výstupu a my vyrážíme do 9 km vzdáleného kempu Kibo Hut, který je už bezprostředně pod kuželem Kilimandžára. V kempu jsme už kolem 13. hodiny a tak je čas nejen na jídlo, ale hlavně na odpočinek, protože večer ve 23 hodin vstáváme a o půlnoci vyrážíme směr vrchol.  Nebe bez mraků, teplota kolem -5, lehký větřík. S výškou vítr trochu zesiluje a teplota klesá. Já za skupinou zaostávám, koleno a sval bolí. Velká čtyřka to valí nahoru jak o život a před svítáním jsou na vrcholu.

Já to kousek pod hranou kráteru musím otočit, sval toho má dost. V poledne se opět všichni setkáváme v kempu, balíme věci a hned odcházíme do nižšího kempu Horombo Huts. Počasí stále přeje, ale únava z posledních 2 dnů je přesvědčivá a spánek to jen potvrdil. Další den velký čtyřka razí dolů přes první kemp až na gate. Já jsem využil s ohledem na stav svalu nabídku domorodce s autem, který mě odvezl na gate.

Krátký odpočinek a cesta autem na hotelu do Arushi zakončí poslední den. Večer si při dobré večeři a pivku posedíme.

Poslední den jsme navštívili místní tržiště Masajů a v poledne odjíždíme na letiště. Loučíme se s Pepínem, který zde ještě 2 dny stráví na safari. Pak nás čeká už jen letadlo, cesta domů a závěrečný Klimandžáro song.

 

Zdenda