Po roční pauze vyrážíme do známých míst za burčákem a letos to vypadá i na sobotní lezení na Pálavě, což jsem ještě nezažila 😉 .
V sobotu vyrážíme v osm z Višňové do Višňové. Z české ve Stěžerech do moravské v Horních Věstonicích. Jsme čtyři: Peky, Ivanka, František a já. Cesta byla od začátku veselá. Na vsi nabíráme posledního člena posádky, Káťu. Nejdříve jí ovšem prošmejdíme domeček, v klidu si s Liborem vypijeme kávu u nich v obýváku a pak už prý hurá rovnou na Moravu.
Trochu netradičně po dálnici, která ještě není hotová a místy je to spíše polňačka než dálnice – František nás totiž bere na exkurzi na nedostavěnou dálnici D35.
Cestou necestou nám stihlo vyhládnout, takže stavíme v úžasné hospůdce ve Zlaté Studni v Sebranicích na oběd a na Pálavě jsme tak akorát na odpolední kávu. Místo ní kupujeme burčák a rychle vyrážíme pod skálu.
Tam Peky bravurně vytahuje cesty na Věšák a za ním to dávají i ostatní lezci. Já si užívám pohodu pod skálou a fotím či točím. Nakonec na mě ale také došlo. 😉
Tak zase příště
Jana Vrbka
Ahojte… Děkuji za krásné fotéčky a pěkný článek… Dýchá z toho pohoda…
Ahoj,
tak to jsme se „těsně“ minuli, byli jsme u Masaříka týden před vámi.
Hore zdar.
My víme, Masaříkovi nám to říkali:)
Jani, blahopřeji k lezeckému počinu. Jak tě to bavilo?
Díky za báječné přiblížení Pálavy. Je vidět, že jste se měli báječně.
Mějte se, Ady
Díky. Ona ta fotky vypadá lépe, než to ve skutečnosti bylo :):):) Ale od včera jsem majitelkou nových lezeček, tak mě snad posunou někam výš:)
Cože? Tak to je paráda! První krok učiněn. Ještě se s nimi vyspat a hurá na stěnu, pěkně potrénovat ručičky a nožičky. 🙂
Tak to blahopřeji dvojnásob! Hodně štěstí, Jani 🙂 Ady