Překvapení na vrcholu věže Skaut

V sobotu 9. května jsme já a Katka + Broumovská sekce Roman a Jitka vyrazili na Bišík s tím, že zde po dlouhé době něco málo vylezeme. Začali jsme rozlejzací cestou na Velkou Baštu, cestou Zákusek V s kroužkem. Pěkný oblez kroužku a výlez na vrchol. Cestu doporučuji, je celkem pěkně odjištěná. Dále jsme pokračovali na Velké Baště, cestou přímo pod slaněním VIIa. Oblez kroužku už byl složitější, s odsednutím to pustilo dále. No bylo potřeba si zvyknout na místní materiál.

Po chvilce rozmýšlení padla volba na Skauta, kterého jsme měli za zády. Vybral jsem si cestu Pionýrská, kterou jsem již v minulosti lezl. Krásná linie, která začíná traverzem doprava za hranu a potom již krásný rajbásek, teď již se dvěma kruhy, až na vrchol. Po výlezu na vrchol věže jsem dobral také Jitku a Romana. Při zápisu do vrcholové knížky mě překvapila následující informace, o kterou se musím s Vámi podělit. Bylo to bez jednoho dne přesně 30 let od mého prvního výstupu na tuto krásnou věž. Dýchla na mě z tohoto magického momentu historie, kterou jsem měl možnost za tu dobu prožít ve skalách s blízkými kamarády a hezkými zážitky, které se mi vryly hluboko do paměti. Bylo to milé připomenutí parádně strávených let ve skalách.  

Na sobotní závěr jsme si dali hvězdičkovou Jihozápadní hranu na Kobru III. Závěrem bych chtěl uvést, že všechny cesty, které jsem zde popsal jsou dobře zajištěné a doporučuji je každému, dle jeho chuti a schopností.

 

 

 

4 komentáře

  1. František-FKDP:

    To je nádhera, Libore!!! Mám rád takováto setkání s minulostí. Jinak lezení parádní. I příroda vůkol. 🙂

    Samozřejmě vše hezky popsané!

  2. Rosťa:

    Pěkné počtení. Bišík je moje srdcovka.
    Díky za článek.

  3. Lukeš:

    No slušná minulost….
    Na Bišíku je vždy krásně.
    Dík za článeček a ať to leze.
    J

  4. Bosák:

    …krása …RomanTyčka jako prase …i slzu jsem zamáčk 🙂 …tož si užívej dalších 30 let a dík za článek a fotos
    …něco obdobného jsem měl štěstí prožít kousek za barákem – na jediné lezitelné skále pod Vébrovkou – byl jsem tam s taťkou a bráchou někdy začátkem gymplu – pak po mnoha letech s kámoši jako příprava na hory – ve vrcholovce mezitím nebyl skoro žádný zápis… dnes už je knížka bohužel dávno někde fuč

Napsat komentář: Bosák Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *