Skialpový Obřák, 6. ročník, díl druhý, 21.-23.2.2020

Tentokráte se víkend odehrál na sněhu 😉 ve znamení slunce, větru a deště. Sešli se snad všichni skialpinisté oddílu a někteří se doslova řídili heslem – Kdo neskáče, není Čech 😀 .

Popřáli jsme v Trutnově Lence k svátku, abychom od ní získali klíče od chalupy, a už jsem pod kopcem mohla přivítat Jíru, Čejpíka, Sojku, Zelí, Františka, Kindra, Máru s Máňou a dětmi, Vaška s dětmi, Helču, Alby, Rosťu, Bosáka, Libora, v sobotu ráno Moniku, Marcela, během dne Rukavičkáře Kubu a večer ještě Zuzku s Adamem…

Opětovné shledání je opět veselé. Kindr hlásí lavinovou 2, tak se jdeme na to řádně připravit. Vstupní piváček, jitrnice a jiné laskominy. Zelí podniká křest svého nového lavinového batohu Reactor. Všichni doufáme, že ho uvidíme v plné parádě. Vašek nás zve na kolaudačku do Perninku na svoji novou chaloupku, prý bude prase 🙂 ! Helča se přidává též a zve nás na kolaudačku do svého nového sídla v Trutnově (první křižovatka od Hradce, panelák 3.patro 😉 ) – odedneška má nový hajzl a nádherný výhled na Gablenc 😉 . Před desátou vchází Libor s Bosákem zmrzlí až na kost. Přišli z Velké Úpy, s čelovkama sjeli Studnu, prsty necítí, ale jsou spokojení. Vašek si hraje na léčitele a radí Františkovi léčebnou kúru Wobenzymem. Všichni jsme též svědomitě dodrželi jeho léčbu jedním litrem Pampero rumem. Mňam, nějak rychle se odpařil 😀 .

Tchibo za 200Kč pro pokročilé 😉 . Zelí si přivezl drbátko a dává nám přednášku, jak na to. FKDP: „Další plast na h… .“ Po 5min se mu to již líbí… Sojka: „Toto vyšetření VZP hradíme v plné výši!“

FKDP (horolezec) x Kindr (vysokohorský turista): „Když ho vyndáš, jsi horolezec! Hlavně nečti příručky, jinak budeš na umření 😉 !“ Získáváte malé bezvýznamné plus, jestli si pamatujete, o čem mluvili 😀 .

Půlnoční Bosákova procházka na 1 přináší třístrunku 😀 . Rosťa z ní dělá kytaru. Začínají se tedy rozdávat ČHS průkazky a vzniká všeobecné zděšení, že Sojka není členem. Protože on vlastně neleze. Jde okolo skály, chytne se lana, najednou jde nahoru, slaňák, zase dolů, za nic prostě nemůže…

Teď je v deníku cosi o krycích jménech s hláškou: „Šukání pro děcka, chlapi si vypijou!!!“ Získáváte druhé malé bezvýznamné plus, jestli víte :-D.

Kytaristovi se až tak nedaří, ale je stále věrný. Laik Libor se ujímá banja a preluduje protest song Na sračky, na sračky… Což by nám šlo 😉 . Ve 2:45 došlo pivo, tudíž usínají i ti nejlepší!!!

 

7:00 skialpinisté Mára, Sojka – tajně odchází na Studnu

9:15 ostatní skialpinisté

Trasa obvyklá – Obří důl, Modrý důl (většina Bouda v Modrém dole – shledání s Márou a Sojkou, opouští nás Rosťa s Monikou), sjezd laviňákem Studny (první skoky 😀 ), já s Jírou za Modrým potokem lesem směr Výrovka (další skoky 😀 ).

Většina klasikou po zimní cestě.

Výrovka (opouští nás Jíra – rozbité vázko, přichází Rukavičkář Kuba), Bufet Na Rozcestí, Liščí hora, sjezd laviňákem Lišky (opouští nás Rukavičkář a Sojka – přes hodinu hledali v prašanu Kubovu lyži – další krásné skoky 😀 . Byla o 100m níže, neboť projela pod sněhem. Neskutečné štěstí.) Jelení louky (shledání s Františkem), Richtrovy boudy, Bouda v Modrém dole (shledání s Františkem a Jírou), Bouda v Obřím dole (shledání se Zuzkou a Adamem). Nádherný den v nádherném sněhu s úžasnými lidmi.

9:20 Bosák, Libor – popisuje Bosák

Ranní start je pozvolný a tak i s Marcelem stoupáme Modrákem na Studnu. Jednou si sklouznem laviňák a nad Děvínem se připojujeme k rannímu teamu. Pak prochajdou na Výrovku a společná bašta. S Liborem se odpojujeme a už jsme zas na Studně …a opět řádně fouká 😉 . Přejdeme vyfoukaný vršek a užíváme si v Úpské jámě. Sjezdík „Májovým závodem“ má vše – prašan, firn, expozici, širokou pláň, přejezdy nad potoky i skrze kleč, prostě správnej horskej skialp 😀 .

9:20 pěší Alby, Kindr, FKDP – popisuje František

Po příjemném večeru a noci, kdy došlo i na plánování sobotní skialpové túry, chystám se jít jako pěšák v rekonvalescenci po vršcích a občas se s hlavní skupinou potkat (Výrovka, Bufet, kam je dobrý sníh zavede).

Mého plánu, alespoň první části – vyjít na Sněžku, se nakonec chytá i Kancléř a jsem za to rád. Ve dvou se to lépe táhne. A to rčení se na 200% potvrdilo!

Já se tedy balím na celodenní výlet, Kancléř balí vše, bude ze Sněžky pokračovat přes Růžohorky na křižovatku na autobus a do Úpice. Počasí nebylo ideální, nad Sněžkou šedivák s předpovědí velmi silného větru. Nu což, nebude to poprvé.

 

 

 

 

V 9:15 se loučíme se skialpovou skupinou, hlavní organizátorkou Ady a vzácnou návštěvou Monikou Hradilovou. Vyrážíme vstříc opravdu nevšedním zážitkům.

Ke kapličce, okolo vtipného poutače, jdeme s Alby, jenž se ale vrací na autobus do Náchoda do práce. My pokračujeme dál. Výhledy jsou hezké, sněhu však přibývá, Kancléř dává v prošlapávání přednost mladším…

Od Kovárny je to náročnější a náročnější, u trkače sněhu nad kolena a kupodivu se to zlepší až v Obřím sedle. Tam již pěkně fučí, fotit jednou rukou nejde, rve to foťák. Nikde ani živáčka. Nedivím se. Tak tedy hurá na vrchol. Západní vítr nás bez námahy doslova tlačí nahoru, někdy lehce popobíháme. Je to docela úsměvné.

Ne tak posledních pár metrů před vrcholem a ani on samotný. Vichřice, jakou jsem tam ještě nezažil. Cestou nás cizinci anglicky varovali před létajícími kusy ledu, Kancléřovy malé brýle se jim nelíbily. A měli pravdu. Stěží to točím, vnímám osobu plazící se vlevo u zdi.

 

 

V podstatě nás vichr k poštovně přenesl, do ní se dostáváme velmi stěží, bičováni ledovou tříští. Jedna fotka a jsme šťastni, že jsme uvnitř. Uf! Sledujeme běsnění venku, vůbec se nám tam nechce. Kancléř s lítostí oznamuje, že to bude jeho první Sněžka bez fotek. (Odkaz na počasí – vítr na Sněžce: https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv.php?historie=2020-02-22&region=4.) Škoda, že jsem nevyfotil plazící se skupinku se sněžnicemi v rukou. Nešlo to. Nemluvě o partě běžkařů. Ty neměli šanci Sněžku přejít, běžky byly jak plachty!

Měním plán a jdu s Kancléřem směr Růžohorky. Předně jsem si neuměl představit přejít proti vichru vrchol a pak ještě celou pláň až na Luční. Zadruhé bylo v tom nečase lepší být ve dvou, kdyby byl jeden z nás v nesnázích. A tak vyrážíme vstříc ledové smršti. Masakr! Nejhorší byly kusy létající z budovy lanovky a stožárů. Následně ulétá Kancléři má zapůjčená čepice a při její záchraně mi vítr strhává brýle a odnáší je směr Lví důl… Kancléř to komentuje po svém.

 

https://youtu.be/N5ioWATZkH0 

 

Na Růžohorkách se ohříváme, posilňujeme. Máme to za sebou. Tady je jen vánek.

Teď již jen stručně: Kancléř jde směr Velká Úpa – Na Křižovatce, já se na Portáškách obracím směr Pec a Jelení louky, kam by měla sjet skupina skialpinistů. Vyšlo to téměř na minutu, tak je stačím akorát vyfotit, jak jsou blažení z báječného sjezdu z Lišky. Pivko, jídlo a jdu přes Rychtrovky do Modráku, kde sedí chudák Jířa, neboť se mu opět rozbilo vázání a kromě jednoho sjezdu u Děvína den odchodil.

Tam se opět scházíme všichni, popíjíme komunisty, pivko, polévku a v šest odchod, vaří se pro ubytované. Skialpinisté míří na chatu, pěšáci, já a Jířa, k Hájkovi (též U zvoničky či chata v Obřáku). Zde se pak schází celé osazenstvo této akce, vč. čerstvých posil Zuzky a Adama.

Bylo veselo, hodně veselo, ale to je již v kompetenci organizátorky.

František

 

(Pokračuje Ady)

Téměř půlnoc – Jíra má novou funkci – Antikonfliktní tým, který získal za ukočírování vztahů mezi Vaškem a Františkem. Naopak naštval nás ostatní, neboť si k tomu odnesl slivovici a my byli na suchu ;-). Krásné Vaškovo sdělení noci bylo a je, že skialpinismus je jako jízda na motorce min. 1200cm³.

 

O neděli snad ani nemluvit. Padalo z nebe tolika vody, že jsme byli durch již na cestě k mostku. 

 

MOC děkuji za nádherný čas v kopcích!!! Jste prostě báječní!!! 

Ady

 

PS: Za deset malých bezvýznamných plusů, můžete získat jednu malou bezvýznamnou jedničku 😀 .