Skialpový Obřák, 6. ročník, díl první, 24.-26.1.2020

Píše Jíra…

Plánovaný páteční čas objezdu se mně daří stíhat. Ke dvou basám lahváčů přihodím i lyže, kdyby náhodou. Využití bude dle stavu sněhové pokrývky asi jen velkým přáním…

Před pátou překládám ve Svobodě věci Vrbky, Prezidenta a dětí. Oni zde končí, dál jedou busem. Sedám do auta a stoupám na Pomezky. V 800m končí deka mraků, konečně po inverzním týdnu ve městě, paráda. Návštěva u Adél na horském pracovišti (lyžařský výcvik) potvrzuje, že zítřejší skialpový výšlap bude bez lyží. S přáním brzkého zítřejšího setkání někde na cestě se loučím.

Vrbka volá, že cesta k chalupě je celkem v pohodě jen trochu namrzlá. Před sedmou parkuji v Obřáku. Vrbka s dětmi a Lenka Hombrého již pěkně topí. Při druhé cestě pro proviant přijíždí Čejpici v kompletní sestavě. Dnes to vypadá na takovou komornější akci… Ani nedopijeme první kolečko a dorazí Alby s Marcelem. Více nás dnes nebude, tak můžeme páteční zábavu rozjet.

Lenka říká, že začala docela pít pivo. A to jedno na večer si veze s sebou 🙂 . A stejnak chodí nejpozději v půl desáté spát 🙂 . Rozebírá se neutěšená sněhová situace. Tak se rozhoduje/-ji, že se celý večer pije na sníh 🙂 , ať je ráno aspoň po k…le. Rozhodneme, že lyže v sobotu nebudou. V 9:30 jede bus na Pomezky, tak překvapíme Adélku a přijedeme si pro ni. Půjdeme přes Sněžku zpět.

Večírek se dostává do otáček a počet účastníků neubírá na kvalitě. Dostáváme se i k laboratorní činnosti Alby, která pracuje na reprodukční klinice. Teď víme, jak často můžeme zaskočit darovat 🙂 . I jiné detaily… dle deníku.

Sobotní ráno vstáváme a zjišťujeme, že snažení do pozdních hodin (poslední zápis v deníku před 02:00) sníh nepřineslo… Chjo. Jasná obloha nám alespoň dává tušit krásného výletu, i když pohled na holou Studnu v lednu je tristní… Před devátou vyrážíme na bus.

 

Píši já Ady…

Sobotním dopolednem končím své pracovní záležitosti, mávám busu plného puberťáků a skvělým kolegům, lyžák je u konce. Tak trochu se těším klidnému dni tichých hor a posléze setkání s kamarády někde na trati. Nečekané setkání na sebe nedalo dlouho čekat. Jsou tu v plné náladě nočního veselí. Začínáme v pivovaru „šiškovým čajem“, já džusem s vodkou, aby se nám skialpinistům stoupalo lépěji po hraničním hřebenu českopolského přátelství směr vrchol nejvyšší.

Asi netřeba dodávat, že sníh se dá měřit max. na centimetry se znamínkem záporným 🙂 . Prostě počasí luxusní, leč úplně na jiné sporty.

Na Jelence to jistí další „šiškový čaj“. Sněžka je plná lidí, svatebčanů a šerpů. Frčíme na výborný dlabanec na Děčínskou. Již při zapadajícím slunci sestupujeme nejkratší cestou do Obřáku, kde se setkáváme s Bosákem, který jediný smočil skialpy ve sněhu, s jednorukým Františkem, Lenkou Č., která se celý den starala o děti a Lenkou K., která si udělala sólovýstup na Výrovku. Prostě prima shledání u Hájka a posléze i prima večer. Jen komunistu pod ledem tu moc neumí.

Všude dobře, doma nejlépe. Objevuje se druhý skialpinista a je to opravdu „borec“, který dokázal najít snad největší hromadu sněhu v širokém okolí. Alby válí na ukulele a zábava opět běží do velmi pozdních hodin.

Neděle

Rodiny s dětmi výletují po údolí, marodi do Modráku, pěšáci o kousek dál k laviňáku, skialpinista aspoň na hřeben… Knížecí pán vše sleduje s výhledem na nádherně zamrzlý Modrý potok.

Byl to opět velmi podařený neski skialpový Obřák. Díky, Ady

 

3 komentáře

  1. pěkně jířa:

    …nezaměnitelným stylem vytuňený zápis, parádní počásko, krásně jste se poměli přátelé. zdravím z brd.karel zelí

  2. Vrbka:

    Výborná akcička a krásný článek. Tak zas příště a snad se sněhem, když jsme ho tak vehementně přivolávali:).

  3. Jířa:

    Jde vidět, že to není o ideálních podmínkách a umíme vytřískat ze všeho maximum. A potom hlavně že je večírek 😀
    Děkuji spoluautorce za poňouknutí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.