Skialpový Obřák, 7. ročník, díl druhý, 11.-14.2.2021

Co by bylo, kdyby bylo vše jako za starých normálních časů? Na akci mám nahlášených 37 lidí, vyzvednuté lavinové sety, povolení k vjezdu, zajištěné sudy, sníh, slunce a dobrou náladu všech do hor dychtících… 😊

Vláda ve čtvrtek oznamuje omezení pohybu od 12. února v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, kde se covid-19 šíří nejrychleji. Dané regiony nelze opustit či do nich vstupovat ☹.

Tak tedy, co by bylo…

 

Již ve čtvrtek vyráží mistři rychlého nasazení a chutě – Vašek + 3 puberťáci, Zelí, Máňa s Márou + 2 puberťáci 😊. Cestou Zelí kupuje sudy, neboť má v pátek narozeniny.

 

 

Páteční den si po velmi slušném mejdanu 😊 zpříjemní výletem na Růžovou horu. Čeká je sjezd pod lanovkou, Růžovka, Portášky, Javoří důl, sjezd Javorem do Pece a vítězný návrat do Obřáku. Vašek: „Dneska si ¾ cesty nepamatuju. Jen tak 50m pod Růžovkama, to jsem trochu vystřízlivěl, jinak jsem jezdil asi furt z kopce.“

 

Večer přichází Peky s Bosákem 😊. Před 21.h. polští emigranti Jíra se Sojkou 😊 s heslem –  všechno je otázka priorit. Podařilo se jim překonat přechod v Horní Malé Úpě a ve sněhové vánici ze Spáleného Mlýna přes Pěnkavčí vrch, Portášky, Pec zdárně po třech hodinách dosahují alpským stylem vytouženého cíle.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

22:12 – tichá vzpomínka na všechny, co jsou mimo trutnovský okres

22:15 – Máňa chce předávat dar, ale Zelí to nedokáže vydržet

někdy – tak nejdřív jsme pili Krakonoše, pak Trautenberka a nakonec dorazil i Sojka = prostě Krkonošská pohádka 😊

 

 

00:00 – Zelí vyslovuje jakési přání a všichni přítomní, co jsou naživu, mu to přejí 😊

00:15 – Zelí se chce stěhovat. Zjišťuje, že Turnov není Trutnov, Bosák mu to vysvětlil. A volí TRUTNOV 😊

00:33 – všichni chrápou… Jen partizánská polská grupa jest v pořondku!!! „Jak pan chťal, to mnogo mňal…“ 😊 Slovutný doktor Soják ještě představuje jeden ze zaručených postupů na krásné ráno 😊

 

Nebyly nalezeny žádné obrázky

 

V sobotu ráno přicházím nakonec i já Ady, František a Píno 😊. Večerní pařmeni se snaží restartovat mozek, abychom v 10h mohli do lyží. Všichni společně jdeme na Studnu. Je tu tradičně sobotní vichřice a absolutně nulová viditelnost. Ve 2/3 kopce se dělíme. Větší parta sjíždí k potoku a odtud na Výrovku, Bufet, Liščí, Jelenky, Rychtrovky, znovu na Výrovku a Modrákem zpět do Obřáku. Menší parta zkouší ještě kousek vzhůru…

A takto popsal sobotu František…

Probouzím se nad ránem v Trutnově na chatě Sněženka, do mrazivého dne, s čerstvou nadílkou sněhu. Čeká mě Obřák, ale nejdříve jedu na hranice okresu pro Ade, poté nabírám u mamky propašovaného bratra Pepu až z dalekého Španělska! Cestou je veselo, do Pece přijíždíme v pohodě, rveme do malých batohů věci na dva dny a vyrážíme za ještě rozespalými kamarády na Stěžerské chalupy.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Oproti jejich zprávám, že se v devět vyráží, nacházíme v 8:50 „mrtvoly“. Nakonec se nám daří je zburcovat a vyjít alespoň v 10:00. Klasicky přes Modrák (kontrola pípáků) na Studnu.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Pod ní se dělíme poprvé, neboť se rád fotím u cedule Krakonošovo a nejsem v tom sám. To se stává klíčovým pro zbytek dne, neboť většinu docházíme ve chvíli, kdy někde uprostřed svahu, v mlze a větru, sundávají lyže a chtějí si to sjet již odtamtud. Já, rozhodnut jít výše, stíhám udělat alespoň foto bratra, jenž tu byl poprvé a hlavně tolik sněhu několik let neviděl. Přidává se Ade a Zelí. Ten z důvodu narozeninového fota na vrcholu a sjezdu pořádného kopce.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Vrchol nakonec nebyl, zůstali jsme těsně pod hranou, kvůli hodně silnému větru. Přesto radost byla a sjezd laviňákem až dolů k Modrému potoku byl parádní! Prachová peřina jak má být. Navlékáme pásy a již oblíbenou cestou přes Široký hřbet se vydáváme za ostatními na Výrovku. Zelí si občas dává rekonvalescenci a já s Ade si při čekáních užíváme selfie alespoň přes brýle, v relativním závětří za smrkem. Fučí stále fest. Na Výrovce dobrá polévka, převázání kolene, společné foto a hurá na Lišku, stále ve stopách první skupiny.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Cesta to byla příjemná, vykouklo sluníčko, vítr se utišil. Skupinu jsme nedohnali a tak si děláme vlastní plán. Zelí má myšlenku sjet to Liščí jámou směrem na Severku, což se nám líbí. Terén vypadá dobře a těšíme se i na pěkný sjezd kousku sjezdovky Bramberk. Dopadlo to, další paráda!

Nebyly nalezeny žádné obrázky

V 15:00 stojíme pod Javorem a mně se ještě nechce na chatu. Lákám zbytek na výstup na Javor a ještě jeden hodnotný sjezd, ale váhání je nekonečné. Vše rozsekne majitel skútru, jenž u nás zastaví a povídá: „Tak kam to bude?“. Vlastně skvělý nápad vyzkoušet něco netradičního! Dohadování ceny jak na tržnici (Zelí tvrďák, já měkoň, Ade jako dáma neutrální), abychom se za mrzkých 300 – 400 kaček nechali vyvézt na kopec. Tedy, byla to jízda!!! Neskutečná!!! Já vlál na laně za skútrem, Ade se Zelím měli co dělat udržet se na kluzké sedačce pro jednoho. Jak u toho mohl ještě někdo fotit… Nahoře, naprosto v transu ze zážitku, svoluji se 400 a dávám 200 do placu – stálo to za to! Ještě přípitek a nečekané zjištění, že stejný maník ve čtvrtek vyvezl sudy a věci do Obřáku. Úsměv, poděkování, rozloučení. Snad zase někdy.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Jsou krásné výhledy, fotíme, nespěcháme. Následuje sjezd převážně vedle sjezdovky v prašanu a v Peci v cukrárně zasloužená odměna. Těch dobrot a ty lidové ceny!!!

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Po čtvrté hodině začínáme stoupat k chatě, abychom si ještě cestou popovídali o zážitcích první skupiny s Pepou, jenž se chystá jet spát k mamince, neb na chatě není žádná girl/woman single. Dochází k selfie a loučení a již hurá ke kamnům, kamarádům, dobrotám. Za pěkného západu slunce na Studni a na Sněžce, po další čisté radosti mého  života.

František

Nebyly nalezeny žádné obrázky

 

Večer je opět velmi družný. Bodejť by ne, máme tu další epizodu slavných lékařských zákroků. Asistuji Sojáčkovi při ošetření prstu Mániny dolní končetiny, která si již delší dobu stěžuje na otok, zbarvení a bolest. Z doktorových úst jen zazní: „Drž si pořádně ženu a nalej ji, ať moc nekope…“ Vše jde hladce, jen pacient je trochu hlučný a občas se cuká… 😊

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Slavnostní potlesk je tu pro Pekyho. Opouští trutnovský horolezecký oddíl, aby vstoupil do našeho 😊. Některé naše oddílové VIP osobnosti se s ním již znají, já se teprve seznamuji. Budeme se moci od něho hodně co učit. Paráda… Peky, vítej!!!

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Leze se, skialpuje, povídá o všem. Narážíme další soudek. V deníku se píše: „Krájíme prsní broskvové implantáty a mícháme je s vodkou…“ 😊 To byla opět akcička. Pamatuji si jen mé uzemnění na dobrou noc, aby se mi nehoupal svět. Usnula jsem rychle. Přiznávám, ráno bylo krušné…

 

 

Nedělní vstávání bylo velmi pomalé a ležérní. Venku absolutní azuro. Kopce lákají… Opět se dělíme.

S Františkem balíme. Vydáváme se hodit bágly do vozu a nalehko vyšlápnout Růžovku. Chceme objevit její skutečný vrchol, pokochat se pohledem na Sněžku a nečekaně objevit krásný pohled na Studnu. Sjíždíme pod lany, jde to parádně.  

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Všichni ostatní míří opět na Studnu. Vichr je tu opět neúprosný, bičuje ze všech stran. Zelímu se rozpadá vázání, sjezd si jinak pochvalují. Partyzáni míří zpět do Spáleného Mlýna. Pochvalují si krásné podmínky a loučí se s námi srdečným pozdravem z Pěnkavčího vrchu.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

To by bylo, kdyby bylo…  A třeba bylo či nebylo… 😊

Díky všem za opět parádní ozdravný pobyt na čerstvém vzduchu. Doufám, že jste se poté v týdnu řádně dospali a již nabíráte sílu na náš další wellness. Tyto lázně mohu jen doporučit… 😊

Mějte se krásně, Ady