Je po Vulkánu (11.11.) a říjnových akcích: Valné hromadě TJ Sokol Stěžery (5.10.), Brigádě na dřevo (15.-17.10.), Cestě domů (20.9.-9.10.), lezení v Hollentalu (28.-30.10.), jiných lezeních, Plážovkách…

Je to již trošku kolorit, ale pěkné zářijové počasí se přehouplo i do října a tak nebyla o pěkné zážitky nouze. Některé jsou již popsány v článcích předchozích, o těch dalších se pokusím informovat v tomto.

 

 

 

 

CESTA DOMŮ, 20.9.-9.10., pěkně popsáno Alby,

Naše cesta započala 20. září  ve Rtyni v Podkrkonoší, odkud jsme jeli vlakem a dalšími spoji do Bukovce na nejvýchodnější bod ČR na start naší pouti. Cesta nám trvala 20 dní, při kterých jsme přešli Beskydy, Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, Broumovsko a pak směr domů do Rtyně. Celkem 450,3 km, výškových  11 618 m  směrem nahoru a 12 148 m dolů. Přesnou trasu máme případně k poskytnutí. 

Krásný podzim všem. 

Alby, Pavel a Ceran Agbar. 

 

 

Valná hromada TJ Sokol Stěžery, 5.10., proběhla v poněkud hustější atmosféře. Řešilo se mj. navýšení poplatků a nové ceny v Obřáku. Museli jsme obhajovat naši nižší výši poplatků, ptali jsme se na novou cenotvorbu a podmínky objednávání chat v Obřáku, hodně navýšené, trošku nelogické v jednání vůči členům Sokola (nárůst 300%!!!), stálým objednavatelům, neveřejné brigády organizované lyžařským oddílem, jenž chaty spravuje, po kterých je sleva, ale již v ceníku se rovnou píše, že jsou pro LO, atd. Bohužel to vypadalo, že největší zájem o to, co se projednává, mají horolezci. Přesto lze říct, že o Obřák je postaráno dobře, za což patří poděkování především správkyni Kátě Novákové. Přikládám ceník a mnohé již je popsáno v emailu o vybírání poplatků na další rok.

Nu, každý z nás čtyř přiložil své polínko do ohně a občas jsme dostali i pěkně naloženo. Pravda, našli se i další bojovníci, s rozumnými názory, ale sami ve skupinkách, takže šanci na změnu neměli. Dokonce se nás pokusili i zastat, za což jim též bylo nandáno. Souhlas s výborem či kontrolní komisí, která je nově zvolena jako spíše pomocný tým, nedal nikdo z nás.

Další VH je za dva roky, prý s pozměněnými stanovami. Komu to nejvíce prospěje, se teprve uvidí.

Na závěr přeci jen rád napíši, že aktivity Sokola jsou skvělé, členská základna čítá cca 600 členů a především díky předsedovi Přemku Šancovi se podařilo sehnat velké množství peněz (velmi dobře je opatruje Věra Homolková) na obstarání potřebných úprav, oprav a zhodnocení majetku Sokola. Největší podíl má na rekonstrukci dvojky v Obřáku, kterou již mnozí viděli, a je nádherná!!! Takže přes některé výhrady na obsazení výboru buďme rádi, že takové vedení máme. Zdar, zdar, zdar!

 

 

Brigáda na dřevo, 15.-17.10., slovy klasika proběhla. Napsat by se o ní dalo hodně, ale zkrátím to a nechám hovořit fotky.

Sešlo se nás drahně, 23 dospělých a 9 dětí. Pomohlo to k tomu, že se za sobotu stihla udělat loňská těžba a i ta letošní. Pěkný počin všech zúčastněných, v lese i u chat. A jak k dílu, tak jídlu, opět výborná práce kuchařek ze Škrovádu. Nechyběl ani další vstup nového člena, devadesátého (!!!): Miroslav Svoboda od Jany K.

Co říci závěrem? Zápisky z deníku by se daly shrnout do tří mouder: hlava bolí, péro stojí, na práci ani pomyšlení (Sojka v sobotu ráno)/pětky jsou žebříky pro děti (Zelí v sobotu po snídani)/kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil (neznámý autor v neděli ráno).

Tak zase za rok, těším se již nyní na tu skvělou atmosféru, společnost pracovitých lidí, organizaci jak v hodinářství. Mimochodem, všimněte si, že jsem po mnoha letech, možná desetiletích, pracoval! A cestu tam jsme si užili po nové, ještě trošku nedodělané D11 v úseku Stěžery – Heřmanice (v pátečním odpoledním provozu, zácpě na státovce a ucpané Jaroměři, pouhých 11 minut!)

 

 

Prodloužený víkend v Hollentalu, 28.-30.10., pěkně popsáno Jagyčem, 

Čt v 5 ráno z HK (já, Mlaďák, Rosta, Lída), v údolí v 10, po 11 nastupujeme do https://www.bergsteigen.com/touren/klettern/de-oide-wurzn/ , 2 délky ve stínu, pak již sluníčko na triko. Lehký, nevyrovnaný, na rozpink dobrý. Po sváče u auta jdeme https://www.bergsteigen.com/touren/klettern/die-naechste-stufe/ , krásný, vyrovnaný, těžký .… Možná jsme to před lety lezli s Bosákem v poslední délce jsem v 8-fleku několikrát seděl až to vyšlo. Mlaďák to dohákoval skoro za tmy. Spánek na chalupě za 24E, večer tamtéž.

Pá nástup na Stadelwand, 2 hodinky, lezeme https://www.bergsteigen.com/touren/klettern/moderne-zeiten/, předposlední v údolí, jedna z nejhezčích cest co jsem lezl. V podstatě tam furt lezeš, paráda. Horní dvě délky Mlaďák už nedolézal, já to vybojoval AF. Dolů slanění až na suť, sestup ve tmě a v hospodě před osmou.

So lezeme https://www.bergsteigen.com/touren/klettern/john-wayne-der-alpen/, start ve stínu, po druhé délce nalézám do R.D.B, je to pěknej hnus, 7- ještě pouští i s utrženým chytem, v 8 ušlapávám 2 klíčové stupy, pár chytů… je to taková hnusná plesnivá stěnka, tak z čtvrtého nýtu slaním. Pak jen dolezeme Wayna. Nahoře jsou krásné délky. Možná jsme to před lety lezli s Bosákem.

Pak 5 hod za volantem dom.

Na konec října parádní počasí i polezení. I kouř z ohně jsme viděli…

 J.

 

 

Lezení jen tak, co kdo poslal. Především slíbené lezení koček po Vulkánu a první vyvedená cesta Danči, vlastně první lezení na stěně. Takové (ne)všední milé příspěvky. Jako i ty dva od Alby a Jagyče. Tak zase něco někde pošlete, příjemně to okoření ten náš měsíční oddílový report o dění na všech frontách.

 

 

Plážovky, proběhly po celý říjen, až do posledního možného termínu, než byl o víkendu zaveden zimní čas a tím zkrácený denní svit. Byly to moc pěkné šestkové boje, dvakrát opět se čtvrtky, s oslavou narozenin a vstupem dalšího nového člena, Tomáše Moravce.

 

Vulkán, 11.11., je psán nečekaně při pořadu, o kterém se večer mluvilo, jen jsem netušil, že jej tak brzy zhlédnu (dnes vysílaném na ČT1, pouštím si jej z archivu). Cítím však, že se těším na to vysněné prostředí, kdy jej uvidím. Znovu a rád, https://www.youtube.com/watch?v=3ZgImLY3o94 a další. Prostě MEKY! Čest jeho památce.

Na svatého Martina z Tours, jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších svatých, se nás mezi šestou a sedmou schází 10!!! Krásný počin. A to je po pěkném lezení na stěně v HK, kde nás bylo též požehnaně.

Ve Vulkánu již sedí Bengo a povídá si s Vovsem, bývalým mým kolego z Hore Zdaru a Bengovým z práce. Heké povídání, vzpomínání na můj první horolezecký oddíl.

A co bylo dál? Nosí se pivečka, hefaisty, topinky. Přichází Karel a Jarmila, konečně! Přes rok nebyli! Vítán je i Jirka Černý, správce Vulkánu ve vyhnanství, kde vstoupil do oddílu. Vybírají se poplatky, hlásí se noví účastníci Zavírání Alp! Skvělé, Vulkán plní svoji funkci. Povídáme si o všem, společně i skupinově, žije to tu.

19:55 přichází mile nečekaně Ade. Již se nevejdeme, dochází ke stěhování národů – z hrušky dolů – z piedestalu do přízemku, ke stolům, kde náš oddíl vznikl. Veselo je dál, témat hodně. Samozřejmě lezení vévodí! Ve Stěžerách má být nad obchodem tělocvična a též je znovu zájem o ping pong. Mělo premiérově přijít dvojnásobné něžné obsazení, ale viróza zapracovala. Kdo? Tak to bude překvapení třeba příště.

Nosí se panáčky, je stále veselo, napadá mě: nejhorší je skočit do hlavního závodu bez tréninku, tzn. všem účastníkům Poslední slanění doporučuji trénovat! Jířa souhlasí a poroučí… Závěrem lezeme a lezeme, chválíme oddílové vzory, Jagyče, Rosťu, Bosáka, Toma a další. Též i ty, kteří se nebojí začít, nebo se někam posunout, Vrbka, Alby, Ade, Vilíkovic rodina,… I já a mnozí další! Kobyla volá, že?

O půl desáté platíme a loučíme se. Byl to příjemný večer. MOC. 

 

A to je vše, drazí. Těším se na brzká shledání kdekoliv, těším se na Výročku a Poslední slanění. Těším se na vás.

 

František-FKDP

předseda alias prezident