Je po Vulkánu (8.6.), Sedmihorkách (19.-21.5.), Školení v Obřáku (26.-28.5.) a dalších květnových aktivitách

Začal tlouci buben, aby oznámil, že již skončil duben a začal měsíc květen. Květen je z té krásné doby, kdy se stromy květem zdobí. Všechno kvete, krásně voní. Občas i venku vítr fouká, kolem nás je už rozkvetlá louka

Je pozdní večer, první máj, večerní máj, je lásky čas. Večerní jako ve lůně pustých skal, na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. Leč hrdliččin zve ku lásce hlas. „Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“

Sedmihorky, 19.-21.5., byly ve znamení nové rezervace chatek. Nekompromisně přes nějakou počítačovou tetu.  V listopadu jsem do toho tedy šel a zaplatil 7 chatek, které se vždy udaly. Avšak chyba lávky, lidé nevědí, co chtějí, dokud to nedostanou. A tak jsem pro nezájem odhlašoval a odhlašoval, počítal storno poplatky, abych nakonec zase telefonicky a emaily s velikými prosíky bral nějaké chatky zpět.

Téměř vše se nakonec v dobré obrátilo (něco málo jsem doplatit musel), účastníků v chatkách, stanech, autech a obytňákách bylo dost, krátké návštěvy dopadly, zážitky byly.

Psi (4), děti (7) i dospělí (21) si to užívali. Již od rána lezl ve Skaláku Vilda s Parťákem, jenž odjel.

Příspěvek Vildy: letošní Sedmihorky jsme začali poctivě. Už v pátek hned po práci. S Parťákem jsme vyrazili na Skauta. Šlo to hezky. Než jsme se dostali přes traverz na vrchol, začali za námi stoupat netrpěliví Němci. Na vrcholu jsme si užívali krásné výhledy a klid.

Dál naše kroky pokračovali na Jeřabí. Zvolili jsme Čabalkovu cestu VI. Výstup touto cestou nám stěžovala špatná tělesná kondice. Ještě je to docent, ale těsně. Na prstových chytech to bylo znát.

Pokračuji já: v podvečer vstoupil David Kerhát do oddílu a posezení i s kytarami bylo ještě hodně přes půlnoc.

Sobotní ráno je krásně slunečné. Lezci se vydávají do skal (Vilda, Cyr, Kačka, Martina a Káčko).

Příspěvek Vildy: druhý den se lezecká parta změnila. Vyrazilo nás celkem pět. Já, Káťa, Marťa, Cyr a Káčko. Bylo mi ctí provázet Cyra po Skaláku. Naše kroky vedly k Malému Mariáši. Rozdělili jsme se na dvě party. Já, Káťa, Cyr a druhá dvojka Marťa a Káčko. Marťa chtěla tahat, ale nechtěla se pouštět do zakládání postupového jištění. Cestu jsem vyvedl. Marťa se pustila do tahání své první cesty na písku. Zvládla to skvěle. Cyr je hold klasik a vzal s sebou na vrchol pivko. Bodlo!!!!!

Brzké ranní vstávání a rychlé přelezení 1. věže nám nepomohlo při hledání druhé. Všude ve skalách bylo mrtě lidí. Na každém náměstíčku mezi věžemi bylo hamakové městečko. Okolní skály byly obsypané nadrženýma lezcema. Stávalo se, že v jedné cestě byli nastřelené i tři party lezců. Hrůůůůůza. Procházíme tedy okolo Brány přes Zelenáče až pod Blatník. Cestou míjíme tak 150 lidí. To mraveniště mě tak znechutilo, že prcháme až na Sfingu. Někde nad náma ve druhé délce je dvojka, ale to nám nevadí a vyrážíme do stěny. Postup je stejný jako na první věži. Já tahám. Marťa si to dá po založeném jištění na prvním. Holkám pod skálou je teplo tak jdou do tílek. Na vršku zjišťují, že to nebyla dobrá volba.

Pokračuji já: do oddílu vstupuje Žofka, ženské trio jde na delší výlet, cyklisté jedou na ještě delší výlet a drobotina hlemýždím tempem se spoustou zastávek na Valdštejn. Samozřejmě přes Bažináče!!!

Tam již popíjí ženská sekce, čímž dochází ke spojení obou skupin a hurá pře vyhlídky a koupaliště zpět k chatičkám, kam postupně přicházejí další a další účastníci akce, včetně nových (rozrůstáme se o 6 dospělých a 2 děti).

Podvečerní a večerní posezení je opět pohodové. I lezcům to pro dnešek stačí, vrcholy zapíjí bublinkami. Atmosféru zpříjemňuje Krteček…

Nedělní ráno je jako přes kopírák podobné sobotnímu: krásné.

Příspěvek Vildy: nedělní ráno jdeme s Káčkem. Ve skalách je už volněji. Míříme na Zelenáče. Jako další věž si vybíráme Manon. Cestou ze skal potkáváme Čejpíky na Bráně, jak trénují nastupující generaci. Záslužná činnost.

Počasí nám přálo a víkend se vydařil parádně. Tak zase někdy…..  Vilda

Pokračuji já: došlo na tradici v podobě minigolfu a Cyr se pochlubil motorovým přírůstkem do rodiny.

Nu, postupně se balilo a odjíždělo, loučilo a všichni se shodli, že to byl bájo víkend a někdy někde zase na viděnou.

Obřák, 26.-28.5. (příspěvek Vrbky) V pátek se postupně sjíždíme do Obřáku. Všichni na kolech – někteří na dvou, jiný na čtyřech, další sice na dvou ale s motorem.

Vynáší se sud, ale nebyla by to tradice a tak na první Sněžku jdeme k Hájkovi a pro správný narážeč.

Pak již i náš Krakonoš teče proudem do půllitrů. Letos na Benža, který slaví narozeniny. Mockrát děkujeme.

Večer se povídá a leze a …. Jagyč lící, jak se lezou 8,9,10,11. Plánují se výlety na sobotu a povídá a leze dlouho do noci.

V sobotu vyráží skupina A ve složení: Kinder, František, Čejpík a já již v osm z chalupy na výlet. Plán je: nejdříve do Pece, pak busem do Černého dolu a přes Tetřeví boudy na Liščí boudu, dále přes Hnědý vrch na Severku, Jelenní louky a Modrý důl zpátky. Cesta byla veselá od začátku a první zastávka byla káva v Peci.

Z Černého Dolu vyrážíme nahoru přes lom a já usuzuji, že první louka s výhledem je to pravé místo a tak vytahuji z batohu ještě studeného bruta a prozrazuji, že mám narozeniny. Radost z krásného je ještě větší. Vypojeme s úžadným výhledem a posezením ve vysoké trávě.

Bohužel hned vzápětí František přichází o podrážky na botech, tedy spíše je jen nachází na cestě a sbírá jako odpad.

Cesta pokračuje krásnou krajinou na Tetřeví boudy. Postrižinské pivo na terase s výhledem na Žalí nemá chybu a náležitě si tu užíváme.

Krátký přesun na Liščí boudu a polívka.

Pak přes Hnědý vrch a Severku na kávu na Jelenní louky.

Čeká nás stoupání na Rychrovky a pak zase klesání do Modráku. I když máme vůli, tak přitažlivost komunisty pod ledem je větší a tak aspoň jednoho narozeninového dáme i s panem domácím. A pak rychle dolů na chatu a na špekáček.

Skupinka B ve složení: Jagyč, Gogan, Benžo a jejich děti Gábinka, Hanička, Toník a Zuzanka vyrazili Obřákem nahoru za sněhem mezi Luční a Výrovkou:

A Mára (skupina C), protože měl pouze boty na kolo, tak vyrazil v sedle kola směr Portášky, Spálený Mlýn, Pomezní boudy a pak přes Maršov zpátky na chaty.

Po návratu skupinky A z Černého Dolu se pečou špekáčky a slaví se.

Postupně se objeví ještě další návštěvníci – zkravený Šíma na kole se šampaňským, Jana na kole a v 21:20 Bosák s Liborem pěšky po lezení.

A večer se stále ve vlnách slaví moje narozeniny.

Chlapi nás dvě ženské začleňují do svého kolektivu pod krycími jmény Miloš a Leoš a je to tedy nakonec RYZE PÁNSKÝ Obřák. Hodně se leze, řeší fotbal, taneční ….

Po půlnoci se prý dle deníku i hodně diskutuje o oddílových tričkách, ale u toho jsem již nebyla, budoucnost ukáže, zda z nápadů z této diskuze něco vzejde. Ve 2:35 Libor naráží druhý sud. Jen 10 litrů!!

Neděle je líná od rána. Nikomu se nechce vstávat a na zápraží na sluníčku je krásně. Postupně se ale chata vylidňuje. Někdo jede domů rovnou na kole, někdo jde na Sněžku a František s rozvahou dědy Lebedy poobědvá ještě v pyžámku.

Nakonec je ale chata po obědě uklizená a vyklizená a těšíme se za rok.

Plážovka, každé pondělí, nám již 15. rokem pěkně pokračuje.

Vulkán, 8.6., proběhl příjemně, ve větším počtu, a ani jsem na něj nemusel upozorňovat. Což mě těší, neb jsem tipoval max. 7 a nakonec nás bylo 8! Setkání předcházela mu pěkná polezenice v HISu, kde jsme po delší době potkali již nečlena Pepu.

Héfaist, kupodivu stále větší a chutnější, byl na stole několikráte, též tradiční Ďábelská topinka. Řešili jsme borce, co slezl SÓLO 12 cest 40-60 m náročnosti 9, proprali jsme červenou řepu tehdy a nyní, srdečně přivítali Janu K. s Markétkou, zavzpomínali na cyklo výlety pod vlivem a karamboly z nich. Došlo i na druhy a kvalitu piv a celkově se velmi příjemně posedělo.

Nu, tak zase za měsíc. Těším se!!!

Pokračují pravidelné vocapové příspěvky.

Paklenica, Rosťa + Pavla + další.

Radovánky lezecké, kde se dalo. Přispěli: Vilda, Pavla, FKDP, Bosák, Rosťa, Kačka, Libor, Čejpik, Jagyč.

1 2 ►

Radovánky jiné, kde se dalo. Přispěli: Čejpik, Bosák, Vilda.

Tím je tento report u konce. Snad náhodného i pravidelného čtenáře/čtenářku potěší.

František-FKDP