Lezení v Cham, 19.-25.8.2024
Po roce opět do hor, na žulu…tentokrát do Mekky lezení, do Chamonic. Na to, že jsem letos frenda ještě nezaložil, a tech žabek na skále taky moc nedal, vcelku ambiciózní plány.
Po probdělé noci, během mrholení, docházíme s Cíbou k domu horských vůdců v Cham. Počasí dle předpovědi 6 dní azura, co víc si přát.
Projíždíme tunelem do jiného, slunečného světa. Přebalení na 3dny a lanovkou na Pointe Helbronner, vstříc aklimatizaci.
Na ledovci je vedro k padnutí. Výška, nedostatek spánku a těžká krysa se projevuje… Stan stavíme na dosah ke kopcům. Jdeme se mrkout na nástup. Holky, které právě slaňují nám poradí, kudy šly nástup Swis Route. Originál po sněhu neexistuje. Spokojení jdeme ke stanu, uvaříme a za světla uleháme. Pro dnešek stačilo. Posloucháme kamenné laviny, vlastně celou noc.
V úterý ráno stojíme pod ním, Gran Capucin (3 838m), nádherný, 500m obelisk žuly. Kdo četl knížky od Bonattiho a Kuchaře chápe. Kdo pod ním stál, taky.
Nastupujeme prostředkem, natraverzujeme doleva nad sníh a valíme rozbitých terénem na rampu. Trochu hledáme a nakonec nalézáme správnou trasu. Spáry, spáry, koutek, rajbas, spáry, spáry, spáry. 6b+ tahá Cíba, jde víc v pravo, než měl, tak ještě přidává na obtíži…. V horní části se napojujeme do O sole Mio, jako většina. Tím vynecháváme hákovací délku a valíme fingerlocky a poté širočinou nahoru. Pak již to zlehkne. „Za chvilku“ není kam stoupat….. Výhled jako z vrtule. Slaníme po cestě a „za chvilku“ jsme u stanu. Celkem cca 11 hodin zážitků. Ještě se vracím pro lano, které jsme v opojení nechali v posledním slanění na ledovec….
Ráno bylo stejné, jen permoníci už trochu ustali s činností. Snídaně a valíme na Chandelle Du Tacul (3 613m). Na doporučení vybíráme cestu Bonatti Tabou, 6b+. Cesta nemá omáčku, fingerloky, žáby, sokolíky, opět vše po svém, až na pár skobek a fixních frendů. I dřevěný klín jsme potkali. Vrchol, slanění, sbalení stanu a návrat na lanovku. Full alpin day. Před tunelem čekáme 1,5hod ve frontě. Spíme u Hajsika v Le Houches, krásný to tam má…
Čtvrtek je rest, tak plánujeme, pojedeme na lanovku na mezstanici na Plan de l’Aiguille a ejhle. Good mornig start je plný… tak změna. Rychlá koupel v řece, uvařit, zabalit, doběhnout na poslední lanovku s krysou na zádech…. A v kolem šestý stojí stan 20min od mezistanice Plan du Agile. Večer se jdeme projít na nástup a pro vodu….
Pátek jdeme na Aig. Du Peigne – Upper Face (3 192m). Nástup žlabem, poté komínem… NC za 4, popolézání v pohorách, solo s několika boulderovými místy kde stavíme a dojišťujeme. Pak trochu bloudíme mezi věžičkami. Nakonec stojíme pod cestou NW Pilier od mistra Rebufata. Nástupový štand není, další tušíme… v cestě je vlastně asi jen jediný nýt (20m pod vrcholem) a jinak jen štandy, místy pochybné kvality.. dvě provázané skobky, nebo letitá smyce pod šutrem… takže zážitek. Gaidici s klienty šli lehčí cesty, tak je vidíme jen zmizet z vrcholu. Slaňujeme, alespoň myslíme v jejich stopách, ale po 4 slaněních není uplně jasno kam…tak bloudění, hledání, nalézání se a opět ztrácení.. Trochu zápek. Nakonec s shledáváme s pohorkami a valíme dolů….u stanu ručička ukazuje 14hodin na cestě.
Sobota, již jen něco kratšího, úderného…Aig. Du Peigne, Gendarme Rouge – Postcriptome, 6c+. Nástup po zmrzlém sněhu bez maček (se nám je nechtělo tahat od stanu) vtipnej. 3 délky na průběh nás bezpečně ztratil…. Následují blbě čitelné plotny, ještě horší plotny, naštěstí slušně zajištěné, spárky, plotny, spárky…po 8 délce stačilo. Dle plánu slaňujeme dolů, balíme stan a dolů. Koupačka v řece, parkoviště na dálnici u Ženevského Jezera na 1,5hod. Spánek v půlce Německa.
No spánek, 3 hodky do deštíku a další 1,5 do deště. Pak dojezd do Jury, konkrétně Kalmusfels. 5min od dálnice, 2 minuty od auta, zn. Ideal. Mě, tedy mým prstům, se sice moc nechtělo, ale nakonec i v tom mrholení, pěkné polezení. Jinej sport. Pak již jen dojet ty 4 hodinky dom.
Díky Cíbo za splnění jednoho ze snů.
Sumář:
Grand Capucin – Swis route + nahoře O sole Mio, 6b+, 500m, OS TEAM
Chandelle Du Tacul – Bonatti Tabou, 6b+, 200m, OS TEAM
Aig. Du Peigne – Upper Face – North-West Pillar, 6c, 170m OS TEAM
Aig. Du Peigne, Gendarme Rouge – Postcriptome, 6c, A0, 300m, 8délek, pak odjezd.
Kalmusfels – Kochen Ohne Knochen, 8, Flash
Kalmusfels – Sag Niemals Nie, 7+, Flash
A pár dalších
Úterý, 3 září 2024 at 22:35 |
Jagyči, třetí fotka je srdcervoucí a ostatní dechberoucí!!!👍BOMBA!!!💣🧗♂️🏔️!!! Nejen lezecké střevo máš.😉🎭
Gratuluji k popsaným výkonům a čtivým … Já vlastně nevím, jak se vyjádřit. Je to báječná reportáž, kdy si jistě mnozí další uvědomí, že i oni si užili svůj TOP zážitek, životní výkon.
Děkuji za tento report a těším se na další, letní/prázdninové zážitky i od ostatních. A že vím o mnohých projektech mládežníků i opravdu zkušených horolezců. Ač třeba na vrcholu s kótou 318 m.
Středa, 4 září 2024 at 6:26 |
Díky, pochvala od mistra těší dvojnásob.
Ono se to píše skoro samo, jen je to potřeba zestručnit, aby to vůbec někdo začal číst…
Čtvrtek, 5 září 2024 at 13:43 |
Těžký cesty, bídný jištění, žádnej rest, kontinuální bitka… určo silnej zážitek, rozhodně víc než obdivuhodné 🙂
Pátek, 6 září 2024 at 10:15 |
Úžasný, nemám více, co bych k tomu dodal. Mým letním vrcholem byl sólo výlez na Lomničákák, normálkou, tedy sestupovkou pro opravdové horolezce.
Cyr