Skialpový Obřák, 5. – 7. 4. 2019

Pro letošní zimní sezónu je tu třetí a zároveň poslední Skialpový Obřák. Opět se těšíme, sněhové podmínky a azuro počasí je tradičně objednáno. Pohodoví nadšenci jsou samozřejmostí, neboť není potřeba v našem oddílu chodit daleko.

Tentokrát začínáme v Trutnově U Machače, neboť je předvečer tradičního Jerryho výstupu. Účast je hojná, zábava veselá, diskuze velmi otevřená (chvílemi až moc ;-)). Ve 2h to opravdu balíme, abychom v 5h mohli vstávat. Ženy to zvládají, mají svoji pohodu. Tvrdě spící a budíky ignorující muže budím v 5:30h. Tak honem, za půl hoďky odjíždíme. Celá akce je krásně popsána v Janině příspěvku v článku o posledním vulkánovém dění.

Krásně ležérní 2h výstup je po nočním mejdanu více než příjemný. Dosahujeme Černé hory, pauzírujeme, odpočíváme, někdo to již též podporuje dopoledním drinkem. Někteří se s námi loučí a v 9:30h víkendoví skialpinisté vyráží směr Obří důl – z juniorské řady Mareček, z dam Máňa, Monika, já Ady, z gentlemanů Šíma, Jíra, Mára a František.

Pohodovou chůzí s plnou polní, při krásném počasí, míříme na Liščí horu, abychom mohli do terénu na sjezd k Jelenkám. Musíme přeci Monču a Šímu trochu provětrat ;-).

Zde se dočasně loučíme s Jírou, kterému se bohužel při ranním výstupu rozpadla patka na jedné lyži. Jde s myšlenkou lehkých bezpečných cest a míří vrchem přes Bufet, Výrovku, Modrý důl, Obřák, až na chatu v Obřím dole.  

Mírný sjezd traverzem, nádherný slalom mezi smrky a je tu dlouhý široký průsek lesa přímo k Jelenkám (na fotce ten úplně vpravo). Paráda. Všichni s přehledem sjíždí. Dáváme oběd, odpočíváme. Přechod do Obřáku je pohodový, místy jehličnatý, lišejníkovitý či až klackovitý :-D. Lyže to zvládají, vždyť posezónní údržba skluznic je za humny. Jako jediná to vzdávám cca 100m nad chatami, přeci jen mi je lyží líto.

Odhazujeme skialpy a hurá do Chaty v Obřáku, kde již čeká Jíra s Kubou (kamarád Běláků) a točené ;-). Navečer odváží domů Kuba Monču a my zatápíme, aby cyklista Kindr přijel do vyhřátého. František si užívá své vítězství z minula – Kometa Hradec 4:0. František plní svůj slib a přiváží slíbené Starobrno, ale po chvíli již prosí o vysvobození, zas až tak nechutná. Šíma záhy usíná. Je pohoda, povídáme si, paříme, postupně odpadáváme…

V neděli vstáváme do vyhřáté chalupy. Vozit s sebou málo spavé důchodce se vyplatí. Večer jsou lídři mejdanu, ráno zatopí ;-). Poklízíme, balíme. Kolem 9:30h je lehce namrzlo a my odcházíme směr Modrák. Stoupáme na zelenou, již klečí zdobenou Studnu, doslova kličkujeme k vrcholu. Sjíždíme laviňákem, kde míjíme fotografa Jíru. Obědváme na Bufetu a hlavně psychicky se připravujeme na táhlý přesun po hřebenech hor ke Kolínské boudě. Zaslouženě dáváme piváčka, poháry a s úsměvem vítáme i našeho předsedu TJ Sokol Stěžery Přemka. Po chvilce přichází znovu i Kuba. Běláci potkávají po 15ti letech další známou, Helenu, která je námi nadšená a posléze se přidává i na naše Velikonoční skialpy Alpy.

Míříme na Černou horu, sníh ubývá před očima. Skiareál dnes fungoval naposledy v této sezóně. Po 16.h. tu již nikdo není. Některé tratě jsou samé bláto a prověřením umu krátkého oblouku či sjezdu přímo třeba už i jen po jedné lyži ;-). Sjeli jsme nečekaně až nad stanici lanovky. PARÁDA!!!