Je po Vulkánu (11.6.), Příhrazech (19.-21.6.), Jerryho podání (28.6.) a nějakém tom lezení a Plážovkách …

Chtěl jsem udělat výjimku a napsat něco již v půlce měsíce o všem až k tomuto datu. Vždyť událo se toho mnoho, tak ať se to připomene co nejdříve. Než odkvetou kopretiny pro zámeckou/hradní paní. Jenže ten červen sám byl tak plný akcí, že si zaslouží samostatné místo na slunci našich stránek, v oddílové kronice …

Lezení, 5.-7.6., byla tak trošku soukromá akce Vládi, ale když už byla chválena i v Diskusi,

Pavlina ( 8. 06. 2015 08:58:07)

na Křížáku bylo taky krásně… byli s námi naprostí začátečníci (třeba Jarmilka :-)), tak jsme lezli lehounké cesty, ale dala jsem svojí první šestku a ještě rajbasovou, takže úspěšný víkend
http://ppavlinka.rajce.idnes.cz/2015-06-06_Adrspach/

tak se Pavlína nechala přemluvit i na více řádků. Jsem za ně rád a tady jsou:

Pro první červnový víkend Vláďa vymyslel akci „Výlet na kolách a skály v Adršpachu“ s tím, že je to i pro ty, co nikdy nelezli a chtěli by si to vyzkoušet.

Počasí si s námi, jako už je letos tradicí, dost zahrávalo – hlásili horko, ale k tomu i vydatné bouřky a přívalové deště, což pro skály není úplně ideální… Pozměnili jsme tedy původní plány – sešli jsme se v pátek zatím jenom ve čtyřech (Vláďa, Petr, Naďa a Pája) a vyrazili na Pevnost – někteří trojkou, někteří šestkou na vrchol.

Na věži jsme si všichni užili západ slunce a vyrazili si zaplavat do jezírka. Pak už jenom oheň, buřty pivko, v průběhu večera dorazila Pokyša a u kytar jsme seděli do pozdní noci.

Ráno nás vytáhlo sluníčko ze spacáku a někteří jsme se vydali za ranní koupelí. Pak už dorazil zbytek výpravy (Jarmilka s Honzou) a hurá do skal. Cílem byly lehké cesty, aby si to začátečníci vyzkoušeli a někdy nám dalo dost práce je přemluvit, aby to vůbec zkusili… Ale povedlo se- pro některé to byla opravdu životní premiéra – vylezli jsme na Mušketýra – někteří krásný lehký komín, někteří sedmičkou na vrchol a odměnou nám byly krásné výhledy.

Dole jsme pak obdivovali okolní přírodní krásy 😉 a kluci se nám předvedli na sedmičkových rajbasech. Pak přesun na Třetí, kde jsme si někteří dali šestkový rajbásek a následně přesun na Pahorek, kde si všichni dali nějakou cestu a hurá na pivko, večerní koupačka a opět oheň, kytary…

Ráno už nás sluníčko ze spacáku netahalo, ale přívalové deště zatím nikde, tak jsme se rozdělili na sekci „když ještě neprší, tak zalezem“ a druhou „když už tu ty kola máme, tak ať je provětráme“ Vláďa, Petr a Pokyša vyrazili do skal a prý si dali pěkné cesty na Pevnosti … A my (já, Naďa, Jarmilka a Honza) jsme vyrazili na kolách po okolí – Teplice – rozhledna Čáp – Bischofstein – Stárkov – křížovou cestou směr Jívka a dál do Ádru – celkem asi 45km a moc pěkná projížďka…

Nelezci se trochu čertili, že to měl být cyklovíkend s lezením a nakonec to byl lezecký víkend i s kolama, ale myslím, že všichni odjížděli domů nadmíru spokojení.

Vulkán, 11.6., proběhl v komornějším prostředí, z čehož se jaksi stává tradice, ale zase se více vnímáme a tak se povídání o všem účastní všichni. A že bylo o čem si povídat! Tak třeba:

hned u vchodu mě čekala Jitka alias Sestra, sestra Janky a ihned mi dávala oddílový poplatek, neboť měla velikou chuť stát se před letními polezenicemi členkou. Nu, příjemný lezecký přírůstek, vyzkoušený nejen v Chorvatsku! Však jsme taky při první příležitosti zhodnotili její lezecké umění.
uvnitř mě pak vítal Rosťa s přítelkyní sádrou a dvěma berlemi.
následně přišel Petr ze Španěl a bylo tam prý báječně – dřina a hezky – cca 900 km – celé severní pobřeží. V Martínkovicích snad něco z toho promítne a poutavě povypravuje.
přišel i Martin ze ZVU – závodu věčného utrpení … Ukázal fotky z lezení na Hrubici a došlo i na cvičné lezecké oblasti, včetně těch cihlových v HK (bývalé opevněné objekty).
opět přišla na chvíli Janka a opět neodešla … Byly i panáčky, od Adély, a volná zábava se stává nepublikovatelnou … A jelikož Rosťa nemůže do No.1, dává do placu též panáčky, z úrazové pojistky. Čímž si zasloužil, zadarmo, několikerou památku na sádru!

Poté jsme vyrazili, kdo mohl, do již zmiňovaného podniku No.1, kde nebyl, stejně jako ve Vulkánu, kupodivu Parťák, ale zase dorazil Pepa Ptáček (synovec paní Kavalírové) a hned vstoupil do oddílu. Nadšený a natěšený lezec, jenž od té doby ukázal, že leze dobře, leze rád!!!

Příhrazy, 19.-21.6., popsal a hlavně zhodnotil nový člen Pepa takto:

… když jsem si to přečetl, tu skvělou prvotinu, zhodnotil jsem to na samostatný příspěvek na naše stránky … Stojí to za to!

Jerryho podání, 28.6., tak i o této akci bude brzy článek, neb i ona skvělá akce si zaslouží to samé, co Příhrazy. Však hlavní pořadatelka Jana na tom již pracuje. Je se věru nač těšit!