Poslední slanění, 5.-7.12.2025

Dopoledne mě oslovila dcera s dotazem, kde je článek o této skvělé akci (domníval jsem se, že býval součástí prosincových radostí, kdy tento report připravuji vydat po lednovém Vulkánu, leč byl jsem vyveden z omylu), a odpoledne mě silně zasáhla zpráva o úmrtí Ťéši, kterého má většina spojeného s brigádou v Obřáku (i zde jsem byl vyveden z omylu, z nebe, těšil jsem se, že oslavíme společně jeho sté narozeniny a pak to přestaneme počítat).

A tak jdu psát, jak bylo v Obřáku ještě v podzimním čase, kdy každý doušek červeného vína u toho popíjený letí vzhůru, abych se o něj s báječným Ťéšou, kterého znám mnohem více než z brigád, podělil.

Zodpovědný přístup nahlášených a možnost mít všechny chalupy, přinesl od začátku pořádek alespoň v ubytování a možném počtu zakoupených sudů. Vše bylo nakonec trošku jinak, ale to je život, že? V každém případě se podařilo po střechu naložit Šemíka (sudy, průběžné nabírání ohlášených cestujících, nákup v JIPu a doplnění od mamin, obojí ve Svobodě) a vše dovézt za mostek. Dále pak na kárce, bychom si mohli po pěti hodinách dát zaslouženého točeného tradičního jedenáctkového Krákoru.

Ještě pověsit vlajku, něco malého na zub a do hrdla připravit na stůl a mohou přijíždět hosté, vlastně majitelé, neb každý člen Sokola je současně podílníkem těchto úžasných budov (24 dospělých a 9 dětí).

Následovala zábava vně i uvnitř, přičemž těch pár fotek neodpovídá skutečnému všeobecnému veselí.

Ve 22:10 bylo PS slavnostně zahájeno prezidentem a první dámou (rozuměj předsedou a místopředsedkyní), přítomní byli vyrozuměni o chodu, hospodaření a dění v oddíle, tradičně pak byly Adélou předány diplomy zaslouženým desetiletým a dvacetiletým (ne)přítomným členům.

Ještě pokyny na sobotu, jak s gulášem a čerty, společné foto a volná zábava pokračovala do jedné hodiny ranní.

V sobotu 7:00 přichází Peky, aby si odvedl dva nováčky na ledy, zbytek pomalu vstává. Někdo odchází a výletuje (pošlete příspěvek a fotky, rád to přiložím), někdo odchází úplně, ostatní si užívají okolí chatu a její okolí, aby od 14:00 začali připravovat guláš a vítali přitom další přicházející.

V 17:00 to vypuklo a zde není potřeba komentář.

Po Mikuláši, anděli a čertech následoval Šímův výborný společný guláš, poté volná zábava, následně radním Čejpikem vyhlášení dalších (ne)přítomných zasloužilých členů a neodmyslitelné společné foto.

Sobotně – nedělní veselí, trvající od 20:00 do 3:00, bylo jako vždy úžasné!!!

A nedělní den? Vstávání, rozkoukávání, vzájemné vzpomínání a upřesňování, co se v noci dělo, balení, loučení, úklid, krátký výlet a odjezd. Bylo tam báječně, jako vždy. Tak zase za rok, vlastně letos, o prvním prosincovém víkendu. 

Mimochodem, celkem se nás tam sešlo 31 + 11, první sud věnovali jako poděkování oddílu Brňáci v mém skromném zastoupení, jenž se rádi stali již nedílnou součástí tohoto víkendu, druhý pak věrný 50kový Janin Míra, třetí dvacetiletý člen Bosák, v zastoupení báječné, stále veselé a upovídaná Bosačky Lucky, nu a ten čtvrtý další báječnou členkou, Lenkou Čejpíkovou! 🙂 🙂 🙂

Mějte se krásně v tomto novém roce a věnujte nám přízeň, na věčné časy a nikdy jinak. 🙂

František-FKDP

PS: se slzou v oku připíjím na Ťéšu… R.I.P.