


Červenec, to je věc. Je to měsíc beze školy, ale není jediný. Klasy pšenic ožehuje slunce, hnědnou jako kůrka chlebová. Můžeš sbírat maliny, borůvkami natřít nos. Hledat hříbky na mechu. Prostě, červenec je v zemi zdejší, asi měsíc nejkrásnější.
Lezení na Vysočině, 21.-23.7., slovy klasika proběhlo. Oblíbená lezecká oblast opět lákala na letní víkendovou akci, tak proč ne. Kemp v Milovech se stal tradičně základnou a již v pátek byl hojně využit. Lezecké fotky poslala Kačka a z večerního posezení se ozval Káčko.
V sobotu ráno se k rozespalé partě přidávám i já, vítáme se (osobně po roce s Pavlou a Mírou) a společně snídáme. Vč. Bosáka, jenž mi v noci v 1:16 poslal lakonickou zprávu: Hoj, pls kup cestou nějaký juice a colu, dik. 😊 Následovalo sbalení lezení, nasoukání do tří aut a hurá na Bílou skálu.
Vzpomněl jsem si na první návštěvu této lokality v roce 2020, kdy mi přišlo vše těžké, ač se mi s Ady podařilo na začátku vylézt pěknou lehčí cestu (Zklamaná 3+). A poté samé lehké trápení. Jenže letos bylo vše jinak, hned první cestu jsem šel za Jagyčem a měl jsme splněno (Něco mezi 5+). Dohromady jsme za 5 hodin v JZ stěně přelezli pěkných 6 cest a bouráci i něco v JZ.
Odpolední program začíná koupelí, následuje vinná ochutnávka a poté večeře a posezení ve Vysočinské baště alias restaurace U šlechtičen.
Před večerním programem plácáme do balónu a hurá k ohni a lahodným mokům. Seznamujeme se trojicí vandrujících Moravanek, které nám radí, ať držíme tento termín, neboť následujících 14 dní mají zdejší podniky dovču a je narváno, přičemž naše zkušenosti z let minulých jim dávají za pravdu. Dochází i na další vstup nového člena, kdy rok po vstupu Pavli se do oddílu hlásí její partner Míra!
Nedělní ráno je opět příjemné, a tak hurá na Drátník. Zabrali jsme celou Orlí stěnu v Orlí věži, od Mechaře po Hlineckou spáru. Až nás to překvapilo, že byla stěna jen pro nás. Opět to byly hodnotné výkony, metodiků i bouráků. Dalších pět pěkných hodin na skále i pod ní. Příjemný zážitek na závěr byl s kolemjdoucí Jůlií, která kdesi pod střechou dokončila teorii lezení a poprvé si sáhla na skálu. Prostě měla štěstí, že šla kolem a měla hecující kamarádky. Byl jí zapůjčen sedák a lezečky a hurá nahoru. Nu, třeba budoucí členka oddílu. Ukončení víkendu bylo na Blatinách u dobré kávy a následná koupel v rybníku. Sbalení, rozloučení, odjezd. Tak zase za rok!
Vulkán, 10.8., (příspěvek Vrbky)
Ve Vulkánu se nás nakonec sejde 5: František, já, Jarmilka, Jagyč a nakonec i Pokyša, protože přímo z Vulkánu se letos odjíždí do letních vysokých Alp, což je asi poprvé v historii oddílu. František vzpomíná na časy, kdy se vždy jelo do Alp z Budvarky, tak letos jede aspoň z Vulkánu. Taky se učí vypnout data, aby mohl fungovat ve švýcarských Alpách. Po příchodu Jarmilky vyprávím o pouti do Santiago de Compostela, kterou jsem nedávno absolvovala a slibuji i krátký příspěvek do dalšího článku. Ochutnávám poprvé kovbojský bramborák, který je výborný a tak velký, že se dělím s Františkem napůl.
Jarmilka má na prd rameno ze zahradničení a František slibuje, že když si naplánujeme letošní Modřínové háje, tak můžeme jít i bez spacáků a spaní venku.
Přichází Jagyč a vypráví o Piz Badile a my koukáme, co a jak se dá lézt a vylézt. Neuvěřitelný výkon!!! Přeci jenom je to jiné poslouchat, jak tuto stěnu chlapy vylezli než si o tom jenom číst.
Ve 20:06 přichází Pokyša a koukáme zase, co všechno se na ní vejde. Nálož má tedy pořádnou neb jede s Františkem do Alp.
Došlo i na agitaci na oslavy 110. výročí založení Sokola Stěžery. Náš oddíl dostal za úkol zorganizovat v neděli 24.9.2023 štafetový běh 110 x 1 km kolem hřiště Sokola. Naším úkolem je běh organizačně zajistit – návrh trasy, nábor běžců, abych jich bylo 110, zajištění startu, cílu a vyhodnocení. Je to sice ještě daleko, ale každý nápad je vítaný a také každý běžec. A protože nám Jagyč líčit také jak běhá jeho rodina, celá rodina Machyčů a Goganů, tak se je hned snažím „naverbovat na štafetu“. Do mobilu si Jagyč dal, tak doufám, že vyjde. Zároveň si tímto dovoluji oslovit i zbytek oddílu – přijďte nám v neděli 24.9.2023 do Stěžer pomoct s organizací i běhat. Jinak určitě email s podrobnostmi určitě ještě přiletí po celém oddílu.
A tím Vulkán pomalu končí. Zájezd do Alp odjíždí před desátou v totálně nacpané Octavii a my ostatní jdeme spokojeně domů.
Pokračují pravidelné vocapové příspěvky.
Sušky, 2.7., Rosťův majstrštyk, Východní stěna RP VIII, jeho nejtěžší vylezená cesta na Suškách. Těší mě, že jsem měl možnost být u toho a vytrápit se za ním. I pro mě tedy skvělý zážitek. K tomu ještě 2x VII a 1x V. Parádní den pro prvo i druho lezce.
Černá Hora, výlet Marti. Pěkné fotky z jistě pěkného výletu, Durmitor, Zla Kolata…
Vysoké Tatry, Vašek a spol. a Gerlachovský štít.
Stvořidla, 24.-27.7., výlet otců a dědů, dětí a vnoučat.
Radovánky (horo)lezecké, kde se dalo. Přispěli: Bosák, Libor, Čejpik, Jagyč, Alby a Rosťa.
Radovánky jiné, kde se dalo. Přispěli: Sojka, Čejpik, já a Kačka.
Tím je tento report u konce. Snad náhodného i pravidelného čtenáře/čtenářku potěší.
František-FKDP
…to je oddíl …tam to žije !!! 🙂
Děkuji Ti Vrbko za dopsání a vydání článku. Pěkně, hlavně přesně reálně, doplněný Vulkán. 🙂 Bylo tam dobře, Lidl Pokyša stihla. 😉