(František-FKDP) Do Tater, resp. na Brnčálku, jsem se těšil. Dlouho a MOC! Taková srdcovka. A jsem rád, že jsme se do Doliny Zeleného plesa opravdu podívali a užili si tam krásných pět dní. Však to Zdenička a další přispěvovatelé pěkně popsali. Nu, je se nač těšit!
Pěkné letní počasí opět lákalo na vše možné a tak se dařilo se scházet a činit se i v rámci oddílu. Konaly se akce plánované i narychlo zaznamenané, tudíž mě těší, že mám opět o čem psát – oddíl žije!!!
Než okurkovou sezónou, nazval bych začátek prázdnin s krásně rozkvetlými loukami sezónou zavařovací a nejlépe všeho, co se dá. https://1url.cz/@zavarovani Najít čas na prózu je těžké, ale tradice je tradice. Tak hurá do toho!
Všichni jsme chtěli na nějakou hezkou čtyřku, pohodu a klid na cestách k vrcholu, doufat v hezké počasí. Sahám tedy po vrcholech nejvyšších 😉 . Jak jsem dovedla 3 chlapy k vrcholům horským (tak zněl i podtitul promítání v AC klubu), by měli vyprávět hlavně kluci. Z mého pohledu mohu jen chválit 😉 . Celý příspěvek
Čtenáři, čtenářky, čtenářčata, tentokráte stručně neboli briefly: https://1url.cz/@je_tady_leto
Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech, květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol, a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky.
