Skialpový Obřák, 8. ročník, díl druhý, 24.-27.2.2022

FAKT BOŽÍ! Děkujeme! Slova absolutních skialpových nováčků, kteří měli chuť a přijeli. A měli absolutní pravdu. Tento víkend byl opravdu FAKT BOŽÍ prašan, slunce a hlavně opět nálada a krásná překvapení v mužstvu 😊.

Čtvrtek – Home alone – Mára, Bořek

Pátek – chlapi z Bělé se vydávají směr Luční poprvé, podruhé (do Dlouhého dolu), nad Výrovkou „Bosák road“ severní stěnou, Dlouhý důl, Luční, Studna, Maják – „Jedem, je to bezpečné. Tady není, co by se vysypalo… (dole) Aha, ono už je vše vysypané… 😊“

Máňa a Maruška tradičně přichází ze Špindlu. Ekologicky vůči planetě přijíždí jedním vozem Jíra a já Ady, John, Čejpik, Rosťa a Sojka 😊.

Večer krásný, deník se nemusí stydět:

Sojka: „Dnes se pije na mě! Slavíme!!! Zase je mi 20 😊! Památka zesnulých je jen pro mě, tolik svíček k oslavě nikdo jiný nemá 😊.“ Natěšeni posloucháme historky z hodin TV (Hned následující pondělí v 8:05 jel pan učitel s šikovným žákem na šití do špitálu 😊…).

Čejpik prozrazuje, jak k jizvě na tváři přišel – zapíjení Péti 😊.

Sojka: „My, co jsme se narodili v listopadu, jsme k neutahání. Já do toho vnáším trochu duchovna a ty jsi tady poprvé nebo co? Ještě mám posledních 40l v 30l sudu. Pod tlakem…“

Někdo z davu: „Špici, znáš sojku práskačku?“ Fotbalisté okupují jedničku, což se nám hodí. Fotbalová mládež nemá zájem o kulturu, zato my ano.  Tomáš Zadrobílek hraje báječně, Špici nás zve vzápětí: „Ve Hvozdnici jsou volný čtvrtky, ale v pátek musíme do práce, ne jako František.“

Mára: „Zítra vás vezmu jen na půl programu a večer to vyhodnotím 😊.“

Sobota – ke snídani přichází Kuba rukavičkář. Vychutnává si výborný mátový čaj, je nám trochu líto, že nepřinesl čerstvé pečivo.

Přichází též tři nováčci, co mají chuť na zdejší kávu a vyzkoušet si nový sport. Tomáš Morávek (náš člen oddílu) + jeho žena Olina a jejich kamarád Honza Javůrek. Všechny znáte z volejbalu, tzv. Čtvrtci 😊. Počáteční obavy se jim rozplynuly hned u chaty, kdy zjistili, že tuleni opravdu drží 😊. Báječní lidé, nadšeni ze všeho. Celý den si užíváme sjezdy v prašánku okolo Děvína. Ani na Studnu jsme se nedostali. Jen pauzička na luxusní oběd na Výrovce. Chvíli jsme s chlapama, chvíli jsme si sami pro sebe. Báječný den pro všechny…

Během dne přijela ještě Zuzanka s Verunkou a Davídkem. Mamku Lenku nechávají v péči Máni 😊, aby si mamky mohly zažít pocit záchranářek pro naše sportovce 😊, neboť Chata v Modrém dole je zavřená.

Též se za námi vypravil i František, který přidává pár slov ze své cesty:

Jak si František-FKDP vyrazil bez skialpů do Obřáku.

Po páteční Mimořádné události a následném příjemném přespání na ještě vánoční chatě Sněženka, v oblíbené moderní chatové destinaci, mě v sobotu ráno odváží velmi ochotný Hombré na křižovatku, odkud se chystám dojít do Obřáku. Vyrážím po žluté a odpoledne se dozvídám, že tam ještě v jednu hodinu byly jen mé stopy. Mám tuto cestu, většinou s minimem lidí, rád. U Janových bud potkávám turistku s podobně naplánovanou cestou a tak mi dalších několik hodin hezky plyne. Často výhledy krásně zimní, následuje nás obou první návštěva Sagasserových bud, kde připíjím na kelímek, poté kyselo s bramboráčkem na Děčínské, výšlap pod Růžovou horu a následný sestup po žluté údolím Šramlu do Velké Úpy, na náhodně vybranou Loveckou chatu, původní krkonošskou horskou chalupu s funkčními kachlovými kamny. Zde nás vítá báječná obsluha a mňamky za rozumné ceny, pod dohledem statného tetřeva. Nebo jen tetřívka, já se v těch ptácích nevyznám. Dochází na rozloučení s milou společnicí a já pokračuji pěšky přes Pec, kde potkávám odpadlíka Rukavičkáře, za skialpinisty do Modrého dolu. Bohužel, byli již na chatě, tak se musím na přivítání a uvítací přípitek ještě chvíli těšit. U Hájka se připojuje zdravé ženské jádro a u chat mi jde vstříc dcerka Zuzanka. Co následovalo poté, již nechám na organizátorce. Byl to veselý večer s překvapením!

21:00 Zuzanka Povejšilová: „Tati, já jsem si narazila loket, asi na ledu. Ale je mi už 18.“ „No a co?“ „Takže můžu vstoupit do oddílu!“ Sama si přinesla dvoustovku, kterou nafasovala cca 1h předem od tatínka se slovy, že je to na jídlo 😊. Fr.: „To si děláš prdel?“ „Až budu pít pivo v Obřáku, tak vám zaplatím sud za Zuzančin vstup do oddílu!“

21:05 Zuzanka odchází za mládeží. Fr.: „Tak to je na panáka… Teď mi to dochází…“ A je tu i slzička… 😊 Ale my se těšíme na ten slibovaný sud 😊.  Zuzanko, VÍTEJ v oddílu!!!

Večer je opět v plném proudu. Kdo má žízeň, pije i Rosťův sirup 😊.

Neděle – Kuba přichází opět akorát na snídani s chutí na výborný mátový čaj. Tentokrát přináší i dvě vynikající vánočky, které nám k hodobóžové snídani velice chutnají.

Pár nedělních slov od Františka:

V neděli je krásně a já se po snídani, příjemném posezení a loučení, doprovázen Ade před chatu, vydávám na výšlap na Sněžku a poté dál, opět až na křižovatku. Trošku jsem si chtěl dát do těla, co ruka v ortéze dovolí, takže nakonec mi trvalo jen 3,5 hodiny. Byl to MOC hezký nedělní výlet, zakončený nečekaným veselým setkáním s několika pedone v autobusu, který byl záložní, tudíž nikde v řádech neuveden.

Těším se na další, třetí díl letošního Skialpového Obřáku, snad již i pro mě znovu plně skialpového. Za organizaci dosavadních dvou dílů Ade s Jirkou děkuji, zvládají to skvěle.

 

My ostatní máme úplně stejný program jako včera. Nemá cenu vymýšlet nic jiného, prašan na této straně kopce je fantastický…

Tak zase příště a MOC díky všem 😊. Mějte se krásně, Ady 😊