Archiv autora: František Povejšil

Začal tlouci buben, aby oznámil, že již skončil duben a začal měsíc květen. Květen je z té krásné doby, kdy se stromy květem zdobí. Všechno kvete, krásně voní. Občas i venku vítr fouká, kolem nás je už rozkvetlá louka Je … Celý příspěvek →

Květy pučí, je tu jaro! Rozkvetou kytičky, zavoní háj, pupence, větvičky, to je náš ráj. Duben má rád legraci, stále mění počasí. Sluníčko už venku svítí, všude kvete jarní kvítí. Snad přijdou mrazy. Chvíli teplo, pak zas chlad, s tím … Celý příspěvek →

Mezi sněhem zelená se tráva, sníh se ztrácí v jarních potůčkách, zima už má ze sluníčka strach. Hory, včera bílé závějemi, nyní modrají se nablízku. Vydechni si, země lemovaná horami tam v modrém oparu. Stébla trávy zelené, napřímí se a vstanou, sníh … Celý příspěvek →

Měsíc únor ubíhal, bláto se střídalo s mrazíky, déšť se sněhovými plískanicemi a vlahý východní vánek s ledovými severozápadními vichřicemi. Prolákliny v zoraných polích se měnily v obrovské kaluže, kam se soustřeďovala voda z vyšších poloh a odkud se zatím … Celý příspěvek →

Leden bílý, svaly sílí! Tušení se naplnilo, zima ukázala svoji přívětivou tvář a podle toho ten měsíc vypadal. A dokonce byl reprezentační!

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným… Určitě bude lépěji, resp. užijeme si toto období i tak, akcí se nabízí drahně.     Vítejte ve dvacátém roce našeho oddílu!!! Nechť je tedy v aktivitách stejně úspěšný, jako ty předešlé. … Celý příspěvek →